Poválečná koláž v Galerii Smečky – Mimovolný obraz

Galerie Smečky, sídlící na adrese Ve Smečkách 24, Praha 1, se profiluje především jako vystavovatel české koláže. Galerie vznikla z rozhodnutí společnosti Pražská plynárenská a v těchto prostorách zahájila činnost v prosinci 2005 výstavou Jiřího Koláře a Ladislava Nováka Znovu spolu. Další informace a přehled všech výstav konaných zde od prosince 2005 lze nalézt na odkazu https://cs.wikipedia.org/wiki/Galerie_Smečky.

Stálá sbírka Pražské plynárenské obsahuje přes 550 koláží (viz https://galeriesmecky.cz/index.php/stala-sbirka i s ukázkami). Spravuje ji Nadační fond Galerie Smečky. Zajímavá je historie této sbírky. Když bylo totiž Jiřímu Kolářovi v roce 1980 zamítnuto prodloužení jeho studijního pobytu na pozvání Centre Georges Pompidou v Paříži, rozhodl se v Paříži zůstat. Roku 1982 byl v Československu odsouzen v nepřítomnosti k ročnímu vězení a konfiskaci veškerého majetku, jehož součástí byla i sbírka velkého počtu koláží vytvářených jeho novými variantami této techniky jako roláže, proláže, muchláže, chiasmáže, asambláže a další (o „-ážových“ technikách jsem psal v souvislosti s jedinečnou výstavou obou umělců, Jiřího Koláře a Ladislava Nováka opět spolu, v Galerii EUROPEANartS v září a říjnu 2023, na níž byly vystaveny jejich koláže ze sbírek soukromých sběratelů – viz www.i60.cz/clanek/detail/33158/cesti-autori-originalnich-vytvarnych-azovych-technik-vystava). Za asistence Běly Kolářové, která se v té době marně pokoušela vycestovat za manželem, pomohl ředitel Jiří Kotalík převést část zkonfiskované sbírky do Národní galerie a umožnil Kolářovi některá díla odkoupit. Zbytek byl rozprodán. Po roce 1989, kdy Kolář již jako francouzský občan začal jezdit do Česka, konfiskaci svého díla velkoryse legalizoval darovací smlouvou a proměnil ji v mecenášský dar Národní galerii. Ta v roce 1993 vystavila Kolářovu tvorbu v paláci Kinských v Praze. Část sbírky pak odkoupila společnost Pražská plynárenská, což zprostředkoval Jaroslav Kořán (1940-2017), první pražský primátor v letech 1990 až 1991, a od roku 1995 ředitel nakladatelství Gallery s. r. o., které se zaměřovalo na pořádání výstav a vydávání výtvarných publikací. Kořán se znal s Kolářem z doby disentu (Kolář byl jedním z prvních signatářů Charty 77, Kořán za pobuřování strávil rok ve vězení, po propuštění se živil jako strojník a po listopadu 1989 stál u zrodu Občanského fóra) a poté, co se Kolář se svou manželkou Bělou natrvalo vrátil a usadil v Praze, v nakladatelství Gallery vydal Kolářův Slovník metod (www.kosmas.cz/knihy/61791/slovnik-metod/), jenž vyšel nejdříve ve Francii v roce 1991 v exilovém nakladatelství Revue K a představuje 110 různých metod tvorby koláží. Nakoupené koláže doplnily v Pražské plynárenské sbírku koláží od Toyen, Jindřicha Štýrského, Adolfa Hoffmeistera, Eduarda Ovčáčka či Josefa Hampla i od poválečných umělců Běly Kolářové, Jana Koblasy, Libora Fáry, Květy Pacovské či Karla Trinkewitze, na čemž se Kořán aktivně spolupodílel podobně jako na vzniku výstavního prostoru Galerie Smečky.

V současnosti až do 15. března 2025 probíhá v Galerii Smečky výstava Mimovolný obraz, která je oslavou 20. výročí založení Nadačního fondu Galerie Smečky a tím i ojedinělé sbírky koláží Pražské plynárenské a provozu galerie. Pečlivý výběr mimořádně širokého spektra umělců představuje díla v souhře s tvorbou současných umělců (umělci jsou uvedeni na výstavním poutači na prvním obrázku za článkem). Tato výstava je přístupná zdarma (dříve byl vstup do galerie zdarma pouze pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské) a otevřeno je vždy od úterý do soboty od 11 do 18 hodin. Několik ukázek vystavených koláží je uvedeno za článkem.

Mimochodem Pražská plynárenská zapůjčuje koláže ze své rozsáhlé sbírky i na jiné výstavy. Za všechny stojí za zmínku výstava Kolářových prací na přelomu let 2021/2022 pod názvem Slovník metod podle stejnojmenné již vydané knihy (viz výše) v Muzeu Kampa (podrobnosti viz www.museumkampa.cz/vystava/kolar/). Jeden z exponátů měl název Snídaně v krávě jako parafrázi na Monetův obraz Snídaně v trávě. Na této výstavě sbírka Pražské plynárenské doplnila kolekci cca 250 Kolářových děl ze sbírky Jana a Medy Mládkových, která byla získána především z Guggenheim Musea v New Yorku, kde Kolář jako první Čech samostatně vystavoval v roce 1976. Meda Mládková měla Jiřího Koláře ráda a vedle Františka Kupky je Kolář nejdůležitějším autorem v její sbírce. Poprvé svou sbírku jeho koláží vystavila v České republice v roce 1994 u příležitosti Kolářových osmdesátin.

A shodou okolností v lednu 2025 věnovala kolekci 66 koláží Jiřího Koláře ze své sbírky společnost ČEZ Západočeské galerii v Plzni (viz www.krajskelisty.cz/plzensky-kraj/okres-plzen-mesto/32464-vzacny-konvolut-kolazi-jiriho-kolare-ma-zajimavou-historii-sbirka-zapadoceske-galerie-se-obohati-o-vyznamnou-kolekci.htm).

Tvorba koláží je oblíbenou aktivitou rovněž amatérských umělců, kteří mohou své koláže také vystavovat. Například se každoročně koná mezinárodní výstava koláží na daný námět na zahradě Rothmayerovy vily na Břevnově (o tom jsem zde psal v článku - viz www.i60.cz/clanek/detail/35009/rothmayerova-vila-na-brevnove-a-kolaze-v-jeji-zahrade) nebo na téma ŠACH MAT NŮŽKY PAPÍR proběhla ke konci roku 2024 výstava amatérských koláží v Gambit Café na Praze 8, kde mimo jiné vystavovala též moje dcera (také o této výstavě jsem zde psal – viz www.i60.cz/clanek/detail/35355/sach-mat-i-kolaze-v-gambit-cafe-v-karline). A pro úplnost ještě přidávám odkaz na svůj článek o výstavě v JSP Art Gallery také ke konci roku 2024, protože na ní představil Michal Macků další originální „-ážovou“ techniku, fotografickou techniku geláže (kombinace termínů želatina a koláž) – viz www.i60.cz/clanek/detail/35313/unikatni-technika-gelaze-nyni-v-malostranske-jsp-art-gallery.

Takže doporučení na závěr: zkuste si i vy udělat jen tak pro radost nějakou koláž. Uvidíte, že to půjde a budete mít z této činnosti velmi příjemný pocit. Stačí nůžky, lepidlo a hodně potištěného papíru s barevnými obrázky.

02-vystavni-poutac-s-prehledem-vystavujicich-umelcu.jpg