Index prosperity regionů: Nejlepší podmínky k životu v Česku má Turnov. Nejhůře jsou na tom Podbořany

Index prosperity a finančního zdraví nově sleduje i kvalitu života v českých regionech. Jeho nové rozšíření, Index prosperity regionů, porovnává 206 tuzemských mikroregionů podle 37 indikátorů v oblastech jako ekonomika, zdravotní péče nebo vzdělávání.

Nejlépe si vede Turnov, na opačném konci žebříčku skončily Podbořany v Ústeckém kraji. Ačkoli Praha v řadě oblastí dominuje, její celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol, což ji posunulo až na 23. místo. Největší problémy přetrvávají v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, kde se regiony potýkají s odlivem vzdělaných lidí, exekucemi a nižší délkou života. Data tak potvrzují dlouhodobé regionální rozdíly, které brzdí ekonomickou prosperitu v některých částech Česka.

Index prosperity a finančního zdraví, společný projekt České spořitelny a Evropy v datech, od roku 2025 sleduje nově i rozdíly mezi českými 206 českými mikroregiony – jedná se o obce s rozšířenou působností (ORP) a Prahu. Projekt tak detailně mapuje nejen prosperitu Česka jako celku, ale je schopen zachytit i regionální rozdíly.

“Letos s indexem vstupujeme do čtvrtého ročníku a jsem moc ráda, že právě v tomto roce, kdy si připomínáme 200 let od vzniku Spořitelny, můžeme představit rozšíření projektu i o regionální srovnání. Ve spolupráci s Evropou v datech jsme připravili unikátní nástroj, který mapuje kvalitu života napříč regiony a ukazuje pozitivní příklady z praxe, které vedou k posilování českých regionů,” říká Andrea Studihradová, CSR manažerka České spořitelny.

Ve srovnání Indexu prosperity regionů si nejlépe vede Turnov, následovaný Luhačovicemi a Novým Městem na Moravě. „Hlavní město se, možná trochu překvapivě, umístilo až na 23. místě. Přestože v mnohých oblastech vyčnívá, jeho celkové hodnocení snižuje vyšší kriminalita a horší dostupnost škol. Pokud by se však Praha hodnotila mezi kraji namísto ORP, obsadila by první příčku,“ komentuje výsledek analýzy Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

Infografika 1 – Celkové pořadí jednotlivých mikroregionů a krajů

Snímek obrazovky 2025-02-11 v 15.46.14.png

Turnov získal velmi dobré hodnocení ve všech sledovaných oblastech s výjimkou dostupnosti zdravotní péče. Nejlépe dopadl v možnostech trávení volného času a občanské vybavenosti: „Dlouhodobě pracujeme na kvalitní občanské vybavenosti, která neslouží pouze našemu městu, ale i širšímu regionu,“ říká starosta Turnova Tomáš Hocke. Město investovalo do infrastruktury, revitalizovalo bývalé kasárny na školy a bydlení pro seniory, postavilo nový zimní stadion, koupaliště a rozlučkovou síň.

Významným faktorem je i dopravní dostupnost – Turnov patří mezi nejlépe obsloužené oblasti veřejnou dopravou a má nadprůměrné pokrytí silniční sítí. „Dopravně je město přirozeně spádovým centrem regionu Českého ráje, z toho pak vychází relativně dobrá situace v podnikatelském prostředí, na které je navázána právě i bohatá občanská vybavenost,“ doplňuje Hocke.

Turnov má i relativně vysoký počet knihoven, nalezneme zde jednu na každých tisíc obyvatel. Česká síť knihoven je obecně poměrně hustá a v mnoha regionech slouží jako klíčová místa komunitního setkávání. „V malých městech bývá knihovna často jediným místem občanské vybavenosti, kde se lidé mohou potkávat, což je dnes obzvlášť důležité,“ vysvětluje Jan Delong z Nadačního fondu Via Clarita, který 10 let působil jako PR a koordinační manažer v Knihovně Třinec. „Naše knihovní síť má obrovský potenciál, ale i svá úskalí. Většina knihoven spadá pod obce a jejich rozvoj závisí na tom, jak moc je vedení ochotné investovat nejen do budov, ale i do lidí. Tabulkové platy tento rozvoj často komplikují. A pokud chceme zavádět inovace nebo reformy v rámci celého systému, je to kvůli jejich velkému množství velmi složité,“ doplňuje Delong.

Propad Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje

Na opačné straně žebříčku stojí mikroregiony z Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Nejhoršího hodnocení dosáhly Podbořany, Bílina, Karviná, Sokolov, Chomutov a Teplice. Data tak potvrzují dlouhodobé rozdíly mezi těmito kraji a ekonomicky silnějšími oblastmi, jako jsou Praha, Zlínský kraj či Vysočina.

Velké rozdíly se ale ukazují i mezi mikroregiony v jednotlivých krajích. Například v Plzeňském kraji se samotná Plzeň umístila na 67. místě ze 206 mikroregionů a těží z dobré dostupnosti služeb, silné ekonomiky a vzdělanosti. Zbytek kraje si ale vede výrazně hůře. Například Tachov obsadil až 177. místo a Horšovský Týn 195. příčku.

Infografika 3 – Hodnoty indikátorů

Snímek obrazovky 2025-02-11 v 15.52.42.png

Chybějící vysoká škola zrychluje odliv mladých lidí z Karlovarského kraje

Karlovarský kraj nemá jako jediný v Česku vlastní univerzitu, což významně přispívá k odchodu mladých lidí za vzděláním. Téměř polovina studentů z kraje odchází studovat do Prahy, 24 % do Plzně a 8 % do Ústí nad Labem. Na samotný Karlovarský kraj připadá pouze 6 % studentů, zatímco v sousedním Ústeckém kraji studuje třetina místních studentů, jak ukazuje analýza Silnějších regionů.

Vysoké náklady na bydlení však způsobují, že mladí lidé se často neusazují přímo v Praze, ale míří do dostupnějších oblastí v jejím okolí. „V důsledku drahého a nedostupného nájemního i vlastnického bydlení lze především v Praze pozorovat známky deurbanizace. Zejména mladým lidem často nezbývá nic jiného, než se usadit v menších obcích v okolí Prahy a za prací pak pravidelně dojíždět,” říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „Počet obyvatel Středočeského kraje se tak od roku 2006 zvýšil ve stejném rozsahu, jako počet obyvatel všech ostatních krajů (bez Prahy) dohromady,“ dodává.

Na rozdíl od jiných pohraničních oblastí Karlovy Vary netrpí celkovým úbytkem obyvatel – migrační saldo zde dosahuje 10 nově přistěhovalých na 1 000 obyvatel. Nárůst zaznamenávají i Cheb, Mariánské Lázně nebo Tachov. Problémem ale zůstává odliv vysokoškolsky vzdělaných lidí, jejichž podíl v těchto mikroregionech patří k nejnižším v republice.

Občané Rumburku žijí v průměru o 5 let méně než Pražané

Horší kvalitu života v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji odráží mimo jiné i nižší naděje dožití. Nejhůře je na tom Rumburk, kde se lidé dožívají průměrně 75 let, tedy o 5 let méně než v Praze a o 6 let méně než v Novém Městě nad Metují, které má nejvyšší naději dožití v Česku. Dalším problémem je vyšší nezaměstnanost, zejména v Ústeckém kraji, a také nižší vzdělávací úspěšnost. V Rumburku například 1,5 % obyvatel nemá dokončený ani první stupeň základní školy.

Extrémní situace panuje také v oblasti exekucí, které jsou nejrozšířenější v Karlovarském a Ústeckém kraji. Například v Bílině má exekuci každý pátý obyvatel, v Mostu každý šestý a v Sokolově každý sedmý. Počet lidí v exekuci však podle Mapy zadlužení každým rokem pomalu klesá.

Nejvyšší kriminalitu má Praha, nejnižší Valašské Klobouky

Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj se také potýkají s vyšší kriminalitou. Nejvyšší kriminalitu má ale Praha, kde na 1 000 obyvatel ročně připadá 25 trestných činů. Následuje Most (24 trestných činů na 1 000 obyvatel). Naopak nejbezpečnějším městem jsou Valašské Klobouky, kde je pouze 4 trestné činy na 1 000 obyvatel. Nízká kriminalita panuje také v Nové Pace, Hlinsku a Novém Městě na Moravě.

Rozvoj dopravní a digitální infrastruktury pomůže zmírnit odliv obyvatelstva

Rozvoj dopravní a digitální infrastruktury může pomoci zmírnit odliv obyvatel z regionů do velkých měst, zejména v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Oba regiony mají dobrou dopravní dostupnost, ať už v rámci místní, nebo dálkové dopravy, a zároveň zde výrazně roste pokrytí vysokorychlostním internetem. To potvrzuje i Zdeněk Bumbálek, ředitel programu výstavby FTTH sítí ve společnosti T-Mobile: „Pokud porovnáme pokrytí populace těchto krajů s jinými, můžeme potvrdit, že patří mezi lépe pokryté oblasti. V pokrývání lokalit optickým pokrytím, máme stanovený dlouhodobý plán, v rámci kterého máme naplánováno pokrýt téměř polovinu všech domácností v ČR.“

V pokrytí optickým internetem exceluje Chomutov, který má čtvrtý nejvyšší počet aktivních optických přípojek v Česku. Ještě lepší situace je v sousední Kadani, kde na 100 tisíc obyvatel připadá 20,6 přípojek, což je druhá nejvyšší hodnota v republice.

Nejlepší docházku mají žáci v Poděbradech, nejčastěji chybí v Žatci

Také podmínky pro vzdělávání se mezi regiony výrazně liší. Přestože by se mohlo zdát, že situace je nejlepší v Praze, není tomu tak – pražské základní školy dostávají jen 41 tisíc korun na žáka ročně, což je sedmá nejnižší částka v Česku. Naopak nejvyšší příspěvky směřují do Jeseníku, kde školy dostávají 59 tisíc korun na žáka.

Vyšší financování však automaticky neznamená lepší výsledky. Například v Jeseníku, kde školy dostávají nadprůměrné částky, žáci ročně zameškají 98 hodin, což je takřka celorepublikový průměr (103 hodin). Nejlepší školní docházku mají žáci v Poděbradech (49 hodin), Humpolci (56 hodin) a Semilech (58 hodin), zatímco nejvyšší absenci vykazují školy v Žatci (121 hodin ročně na žáka).

Lokální iniciativy mohou pomoci k rozvoji regionů

Žádný region není odsouzen ke stagnaci, příležitosti ke zlepšení se dají najít i tam, kde je dlouho nikdo neviděl. „Stále více lidí a organizací se snaží o pozitivní změny – od rozvoje lokální ekonomiky po kulturní a vzdělávací projekty. Komunitní centra, sociální podniky nebo místní iniciativy v oblasti udržitelnosti a vzdělávání mají hmatatelné výsledky. Pokud se zaměříme na odstranění bariér pro malé a střední podniky, změnu vzdělávání a podporu inovací, můžeme zvrátit negativní vývoj posledních desetiletí,“ uzavírá Jan Školník, podnikatel a filantrop z Broumovska.

Podpora lokálních iniciativ, infrastruktury a inovací může zlepšit ekonomickou situaci regionů. Regiony, které dokáží využít svůj potenciál, tak mohou významně posílit svou ekonomiku.

O Indexu prosperity regionů:

Od roku 2025 sleduje Index prosperity a finančního zdraví nejen srovnání Česka s evropskými státy, ale nově i rozdíly mezi českými mikroregiony. Evropské srovnání sice poskytuje širší kontext, ale často zastírá výrazné regionální rozdíly, které mohou být zásadní i v rámci jednoho kraje.

Nově proto Index analyzuje data na úrovni obcí s rozšířenou působností (ORP), kterých je v Česku 205, přičemž Praha je pro účely srovnání počítána jako 206. ORP tvoří přirozený mezičlánek mezi obcemi a kraji – zahrnují větší město a přilehlé oblasti v jeho správě.

V těchto mikroregionech sledujeme sedm klíčových oblastí, od ekonomiky a demografie po vzdělávání, zdravotní péči či občanskou vybavenost. Ta zahrnuje například dostupnost veřejné dopravy, výdejních boxů, obchodů či internetu. Celkem analýza pracuje se 37 indikátory, přičemž cílem je nejen poskytovat přesnější data, ale také motivovat k jejich sběru a větší transparentnosti.

Více o Indexu prosperity regionů na SilnejsiRegiony.cz.