Jo,tomu rozumím,taky si myslím,že každý,kdo si to představí,uvidí hlavně svůj příbytek,tentokráte se naše "blíženectví" poněkud rozpoltilo,ale o tom je to je,vyjádřit svůj názor,tak díky Zuzko!

Ta má věta, že zůstává nezodpovězeno, kdo v tom bytě bydlí, měla být pouze vyjádřením mého přesvědčení, že takhle ztvárněná báseň dává široké možnosti, aby si každý z čtenářů mohl vytvořit svou vlastní představu, kdo by se mu do takového bytu hodil. Vůbec mi tam žádný počet a konkrétnost neschází, naopak!

Kolik se vrací lidí domů,to je Zuzko zbytečná otázka,já jen popsala obecně své pocity a domněnky,co se děje v každém bytě,či domě,když jeho osazenstvo není doma,když zarachotí klíč,tak kouzlo prázdného bytu pomine.Nemá to nic společného s milostnou tématikou,ale ani se nejedná o určitý byt.To jen na vysvětlenou.

Je to moc zvláštně pojato, osiřelý, ačkoliv podivně obývaný byt. Kdo a kolik osob se do něj vlastně vrací, to je nezodpovězená otázka.

Jitko,tohle je moc hezká a nápaditá báseň,skoro bych řekla jedna z Tvých nejpěknějších.Díky

Nezvyklé téma, Jitko, ale moc hezky jste tu prázdnotu v osiřelém bytě popsala.