Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok jezdili na prázdniny do Krkonoš, konkrétně do Herlíkovic, to je takový menší areál mezi Špindlem a Vrchlabím.
Tatínek miloval přírodu. Na těchto letních horských pobytech se projevovala jeho láska k přírodě obzvláště intenzivně. A tak náš Herlíkovický pobyt měl vždy svá zaběhnutá pravidla.
Důležitý byl povinný pobyt venku, a to za každého počasí, přes to vlak nejel, koneckonců „proto tady jsme“, říkával tatínek, „abyste se nadýchali čerstvého horského vzduchu“, když jsme jinak pořád v té Praze. A tak jsme po snídani vždy vyběhli a hráli si nejčastěji přímo u Labe, naše ubytovny byly totiž hned vedle. A nebo na přilehlých stráních, které jsou všude kolem. Herlíkovice jsou ukotveny v údolí Labe, a je tam opravdu moc krásně, taková panenská příroda - ideální pobyt pro velkoměstské, často nemocné děti. Tatínek s maminkou se nám snažili předávat od malička znalosti o všem, co se v přírodě hýbe, nebo zelená.
Pravdou je, že díky této praktické osvětě máme všichni v rodině celkem obstojné znalosti v poznávání stromů, keřů, kytiček, hub a zvířat všech druhů a poddruhů a dokážeme tak dodnes mnohé své přátele oslnit. Znalosti byly pak vždy podloženy i nějakým praktickým cvičením – „položte děti ruku do mraveniště, mravenečci vám předají kyselinu mravenčí a ta je léčivá!“, říkal tatínek. Běda běda, to byla bolest!, ale brácha byl borec, vydržel vždy nejdéle… Nebo se tatínek rozeběhl za jedním z nás a za zády držel mega kopřivu a šlehal nás po nohou se slovy – „vydrž, je to zdravé, nebudeš mít revma až budeš stará…“ V té době jsme netušili, co je to revma a tak jsme byli vždycky naštvaní, když jsme si drbali obrovské pupence - revma NErevma. Tou opačnou stránkou osvěty bylo, že náš čas byl rodiči velmi často organizovaný, výlety měly vždy nějaký cíl – sbírat borůvky, jahody, jít na houby, nebo na celodenní tůry.
Po obědě byl tzv. „polední klid“ – to jsme byli nuceni si lehnout do postelí v našem pětilůžáku a poslouchat z tranzistoru pohádku na „Dvojce“. Tatínek nesnesl jediný rušivý tón, což způsobovalo opak v našem chování - většinou jsme se se sourozenci pošťuchovali a posunkovali různé vzdušné vzkazy a dostávali výbuchy smíchu, tlumíc je do polštářů, aby je tatínek neslyšel, no pokaždé nám stejně vynadal. Netuším, jak to vždycky udělal, ale většinou se v průběhu pohádky nějak vytratil a na stole zůstal lístek s označením „jsem u tůně číslo 1, nebo dva, nebo tři“. Tyto tůňky v Labi nám na začátku pobytu vždy označil, abychom věděli, kde je podle čísla hledat. Když jsme pak tedy s maminkou podle upřesnění na papírku tatínka našli, slunil se na placáku, na víčkách měl položené lístečky z kytek, jakožto důmyslný kryt pro oči proti sluníčku, a vedle sebe velký bytelný tranzistor a poslouchal jak jinak, než „Dvojku“. My jsme si pak hráli celé odpoledne u Labe, zkoumali tišinky a skákali po kamenech a koupali se v ledové vodě a zkoušeli, kdo vydrží nejdýl pod vodou…brr, to bylo studené. Většinou vyhrával bráška. Tyto dny plné slunce a bezstarostné dovádění jsme měli asi nejraději.
Vzpomínám si z té doby na jeden z mnoha „nezapomenutelných“ příběhů a o něj se s Vámi podělím.
Tehdy u oběda nám tatínek oznámil, že po poledním klidu odcházíme na výlet na Žalý – to je rozhledna na vrcholku jedné z luk. Šlo nás tehdy více rodin. Žalý je ve výšce asi 1000 m, což je vcelku velký výškový rozdíl proti Herlíkovicím, takže to byla celkem fuška tam vylézt, navíc v horku. Ale jako děti jsme to tolik neřešili a maminka, coby skvělá paní učitelka nám cestu zpříjemňovala různými úkoly, takže jsme se na Žalý asi po dvou hodinách strmé cesty přece jen dostali. Nahoře jsme dostali svačinku, beztak jsme již po cestě sbírali lesní jahody. No a po svačince jsme šupajdili dolů. Tentokrát ale zkratkou pod stožáry vleku, tatínek totiž miloval zkratky! Šli jsme rozděleni po skupinkách dolů a zpívali si a povídali a najednou vidíme před námi, jak se první skupinka začala svíjet a ječet a podivně zrychlovat pohyby a utíkat, no a protože jsme netušili, co se stalo, běželi jsme jim všichni na pomoc.
Během chvilky jsme byli uprostřed rozzuřeného roje vos, které měli patrně své hnízdo ukryté v zemi a vůbec se jim nelíbilo, že jim někdo právě zbořil dům. V tu chvíli jsme to sice pochopili, ale bylo pozdě, v rytmu sfingu, rokenrolu a dalších tanečních kreací a velkým křikem jsme se snažili zachránit úprkem směrem dolů. Běželi jsme a občas každý z nás vyjekl, to, když ho šikovná příslušnice roje dohnala a bolestivě bodla…
Závěr byl otřesný, doběhli jsme zcela vysíleni do areálu a tam vyhodnotili, kdo je vítězem s nejvyšším počtem vosích žihadel. Byla to rozhodně holčina, která roj „probudila“, chudák malá měla tváře rudé, napuchlé, víčka se jí začínala zúžovat a bylo nutné s ní odjet rychle do Vrchlabí do nemocnice, aby jí ošetřili.
Závěr výletu byl nicméně definitivně ukončen až při společné večeři v jídelně, když jiná holčička z naší „vosí party“ zapištěla, její maminka jí rychle sundala tričko a z něj vyletěla poslední naštvaná vosa. Patrně si poslední bodnutí schovala jakožto výstrahu, ať už k nim nikdy domů nelezeme...
To byl zase parádní výlet, říkali jsme si, a mrkali na sebe napuchlými víčky.
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do školy. Moje sedmiletá hlava očekávala přísun nějakého sečného předmětu a…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří, blázniví, ztřeštění a plni ideálů. Rok a půl společných výletů, návštěv výstav…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem náhody, ale jejich schopností, že je potkáte v pravý čas. Dnes jsem si…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později zjistila, vymýšlel si je a stejně tak i měnil lidem jména. Jenomže než…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem pobrukujete „Když jsem já byl tenkrát kluk…“ Já též. I když se občas vyskytl…
Když jsem někdy po skupině neměla spoj k nám na vesnici, přespávala jsem u mamky. Trávily jsme společné večery, při kterých mamka vyprávěla…
Honza byl velký kamarád mého táty. Potkali se v Klubu českých turistů v Praze. Za války spolu brázdili na kole a tandemu tehdejší…
Za vlády jedné strany jsem měla s policajty jen samé neblahé zkušenosti. Dokonce jsem se ocitla v hledáčku policie tajné, a byla několikrát…
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do rodného kraje své maminky a tatínka, tedy naší babičky a dědečka. Babička se…
Na začátek článku se dávají co nejkrásnější fotky. Takovou nemám – a přesto pro mne má sílu, neboť tohle je místo, kde stával náš dům.
Věřím na předurčení člověka místem, kde se narodil a vyrostl. Jiní jsou lidé narození v rovinách, jiní jsou horalé a jiný je ten, komu od…
Pamatujete si na tramvaje našeho dětství? Dnes už jsou umístěny v Muzeu MHD nebo je potkáváme jako atrakci pro turisty v historickém centru…
Protože jsem se narodila jako holka, což táta fakt nečekal. A tak mi aspoň vybral jiné efektní jméno, když mu ten jeho Kamil nevyšel. Proč…
„Jednoho dne poštou ranní, růžové mi přišlo psaní.“ No, tak to zrovna nebylo, ale hezky barevně vyvedená kartička zve na oslavu narozenin.…
Ten dům stojí v Husově ulici, kousek pod náměstím a dnes vypadá trochu omšele. Stárne, stejně jako já, která se zde před mnoha lety…
Blízkých lidí, kteří v různých fázích času můj život pozitivně provázeli a ovlivňovali, bylo hodně. Někdo z nich pro mne znamenal víc,…
Když pozoruji své vnuky, ty do 13 let, tak si říkám, co všechno dokáže pochytit dětské ucho. A vzpomínám na své dětství v 50. a na začátku…
Hned v úvodu se přiznávám: žádné specifické nemám. Hezké a šťastné chvíle ano. A těch bylo a je spousta. Všechny se mi pak samovolně…
Můj tatínek miloval fotbal. Napjatě sledoval všechny přenosy v televizi, vášnivě fandil před obrazovkou a dost často si vyrazil přímo na…
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil devadesátku v domově důchodců: „Pokud trefíš domů a dojdeš na záchod, tak se té…
Nejdřív to vypadalo, že můj život bude jedna dlouhá řada nesplněných přání. Pak jsem zjistila, že to bude jinak. Jako malá jsem si přála…
Neustále čtu o tom, že bychom se měli připravovat na život ve vysokém věku. Jenže moji příbuzní z toho mají legraci. Nepodporují mě v mým…
Redakce
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát, protože nikdo z rodiny, široko daleko zpátky, se takového věku nedožil. Moje…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý perfektní. Obdivuje, jak se často scházíme, stále něco slavíme, jsme prý…
Redakce
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda ve společnosti. Když manžel zemřel, je pro mě samota ještě horší. Cíleně…
Redakce
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na pomoc lidem postiženým povodněmi, rozzlobily se. Syn řekl, že bych neměl…
Redakce
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela, protože vlastně žádný binec nebyl a čerstvě vykoupaná jsem trávila večer…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o covidu, tak aniž bych chtěla jakkoli zlehčovat situaci, vynořila se mi z…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou vše dědili. Těmito slovy zdůvodnil manžel nápad, že majetek přepíšeme na…
Redakce
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy se totiž předhánějí, která je zorganizuje lépe. K dokonalosti jim sloužím…
Redakce
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito. Tuto noc Ruda opět skoro nespal, Jan podle jeho naprosté ztrhanosti…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí malého městečka drogerii. Otec chodil vypomáhat zemědělcům, matka byla v…
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit, že nic neumí, a že jsou v háji. Matka chodila po špičkách a nosila kafe a…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější chapi se v čekárně u zubaře stávají vyděšenými osobami a přemýšlejí, jestli by si…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná proto, že na tom, co se stalo, už nic nezměním. Žiji plně v přítomnosti a…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně starostí. S čím, komu udělat radost, jaký stromek si letos koupím, také…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do ostatních míst naší republiky, Betlémské světlo. Přivezla jsem si ho do vánočně…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a potřebuje si dojet zítra ráno k doktorce do Úštěka. A akorát když přijeli,…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj muž vyžaduje cukroví, řízek, salát, ale pak svátky stejně prospí na gauči u televize. Já…
Redakce
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním organizátorem vánočních svátků. Nesháníte na poslední chvíli ten největší…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou kariéru rozjetou na plný koule, já tu svoji teprve budovala.
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho, co četla na internetu. Léta jsem mlčela, protože jsem nechtěla být…
Redakce
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi spíš naše parta lyžařská. Taneční byly v sobotu a to my vyjížděli na Kubovku…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého bydliště v plném proudu těžba uranu. Okolnosti tomu chtěly, že jsem tenkrát…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno, co jsem mu měnila plíny.Tento týden mi sám od sebe zavolal!
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych si trochu zavzpomínala. Minulou neděli mi v noci začal bolel krk, zuby, a…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko, tedy náš vnuk, je od malička pěkně rozmazlený. Vlastně to začalo hned po…
Redakce
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále vzdělávat, být aktivní. Mám pocit, že si lidé zvykli používat v běžné řeči…
Redakce
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a jídlo, to přece nikdy nezklame!
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá úskalí. Například doprava do zaměstnání.
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v Rudém Právu, který popisoval kriminální případy. Některé neměly ani s…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se těšila do tanečních. Přiznávám ale bez mučení, prožívala jsem součastně i…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo to všechno tak rychlé. Přišel jsi v nesprávný čas. Vzpamatovávala jsem se…
Život se se mnou vážně nemazlil. Bylo to dost hrozné od samého začátku, ale abych se nerouhala, mohlo to být ještě daleko horší, a když se…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla nejmladším členem. Tatínek, právník, zabývající se – pro mě – velmi nudným…
Už dávno všichni víme, že rosomák není pták. Olympik kdysi žertovným rýmem vnesl do národa informační zmatek, který pak Petr Janda…
Co řeší malí kluci? A mohou jim dědové poradit? Tady je ukázka jednoho spontánního mezigeneračního rozhovoru.
„Čas strávený ve škole, byl pro mě čas ztracený a promrhaný. Byl to čas, který jsem mohl využít pro získávání praktických životních…
Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není lepšího místa na udržování českych tradic, než je daleká cizina.
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a Borkovi. Chalupu mají v malé osadě Bezděčín v blízkosti Lomnice nad Popelkou a z…
Narodila jsem se v posledních měsících války, v tehdy zvaném Protektorátu Čech a Moravy, v malém městečku na Kolínsku. Moji rodiče už…
Ten rohový jednoposchoďový činžák s červenohnědou omítkou a ornamenty na římsách stál na klidném předměstí Českých Budějovic. Navzdory…
Máj je memoár z mé prvotiny Láska podle Párala, která vyšla v říjnu 2024 v nakladatelství ČAS a pamětníci se v ní mohou se mnou vrátit do…
Někdo klepe. Odkládám sklíčko s nachystanou a ještě nerozmíchanou kupičkou zubního cementu a otevírám dveře.
Tyhle prázdniny si užiju. Tyhle prázdniny budou jiný. V květnu mi bylo šestnáct, a to je nejvyšší čas něco zásadního prožít.
Pardubice 1975. Husáka zvolili prezidentem a my maturujeme. V novém perfektně padnoucím obleku kráčím do školy. Na ten mi dal peníze…
Dcery mi koupily k sedmdesátinám zájezd k moři. Byl to výborný nápad – nesnáším vedro a vše, co je nějakým způsobem organizované. No a kdy…
Redakce
„Tak bratři, nazdar, zase za týden,“ rozloučil se třiaosmdesátiletý pan Alois, posadil si na hlavu klobouk a vydal se z tělocvičny domů.…
Je konec prosince 1944. Sníh pokrývá zem jako těžká přikrývka a mráz se drží ve vzduchu jako nevyřčené slovo mezi dvěma lidmi. Za oknem…
„Honzo, tady máš nakupovací seznam, budu ti povděčná, když dneska pojedeš sám. Ne, abys na něco zapomněl jako minule, jinak nebudu mít z…
S partnerem jsme spolu žili téměř třicet let. Říkali jsme, že v našem věku už nemá smysl dělat svatbu. Oba jsme měli za sebou dost těžké…
Redakce
Dvakrát nadšená jsem z nich tedy nebyla, přesouvali se pomalu a navíc mi zasedli strategické místo v autobusu. Celou cestu do Prahy jsme…
V televizi nejde momentálně nic zajímavého, politické zprávy na webu jsou vlezle hnusné, a tak jsem si raději nalil sklenku střiku a v…
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej převyprávím tak, jak si jej pamatuji. A navíc, patří k letním příběhům.
Malovat pozadí je totiž zodpovědná a důležitá práce, která si žádá podpůrných prostředků pivem počínaje a dejme tomu fernetem konče. Oblibě…
Budu vám vyprávět příběh, který se stal před patnácti lety. A tentokrát vůbec není humorný, ale zato hodně napínavý, ale co je…
Ten kompost tam byl snad odnepaměti. V rohu zahrady ho založil někdy ke konci padesátých let můj děda. Dlouhá léta tam pak vozil ze zahrady…
„Jak jde kroj, tak se stroj“, říkávala moje máti, když jsem se v pubertálních letech bláznivě smála modelům a účesům na fotkách z jejího…
Někdy se zdá, že jsme na světě jen chvíli a někdy zase, že čas se nekonečně vleče. A někdy je noc tak temná a spánek nepřichází. V mládí se…
Kameny, o nichž bude řeč, nebyly samozřejmě ledajaké. Byly velké, podlouhlé, hladké, naskládané pěkně jeden vedle druhého podél delší…
Ráda bych vás potěšila příběhem mého muže z jeho báječných vzpomínek na mládí. Léto bylo tehdy krásné a mysl dospívajícího mladíka byla…
Rodiče zastávali názor, že s čím mě seznámí oni, tak nebudu zkoušet za jejich zády. A tak jsem s tátou ochutnala víno i tvrdý alkohol ještě…
Můj manžel je hodný a důvěřivý člověk. Občas jsem měla pocit, že ho kvůli tomu někteří lidé využívali. Bohužel, teď mám tento dojem i z…
Redakce
Utekla jsem. Nic jinýho se nedalo dělat, než se sebrat a utíkat. Popadla jsem klíče, kabelku a mobil, vlítla do tenisek a utíkala... Byla…
Prázdninové měsíce potvrzují teorii o relativitě času. Vždy uběhnou rychleji, než nudné a šedivé dny běžné. Včera jako by prázdniny začaly…
Je to jen můj pohled. Každý to má jinak. Nechci se dívat do stěn sám. Naslouchat tichu. Namáhat si hlavu. Raději se pohádám. Ale být sám?…
Pánové, obdivujete rádi ladné a okulibé ženské tvary? Dámy, nosíte s oblibou takové oblečení, které posiluje vaše sebevědomí a zdůrazňuje…
Jablka, švestky, hrušky, houby – a do toho volby. Někdy i bleděmodrá obálka může způsobit pěkný zmatek.
Kdysi byl hodně oblíbený vtip o silně agresivním středně velkém žlutém psu. Když ho jeho pán dostal, měl s ním trápení. Vycvičit ho nešlo a…
Byla doba, kdy za ochotu někde pracovat, zaměstnanec dostal byt v paneláku. Hned vedle bylo multifunkční nákupní centrum, školka a pro ty…
Občas si připadám děsně mladá a skotačivá. Ráno spolknu ibalgin, aby mě nebolelo koleno, obleču se do čehosi hodně extravagantního, zmaluju…
Stalo se to v červenci, tedy přibližně před čtvrt rokem, a nějak to nemohu dostat z hlavy. Občas se to znovu samo vyloupne.
Když mi bylo téměř 13 roků, naši se rozhodli k návratu do rodného kraje, na Hradecko. Mamka pocházela z Plačic, což je dnes součást Hradce…
Na půdě u dědečka jsem našla deštník po pradědovi. Byl starý, velký, krásný, černý, s dřevěnou rukojetí, líbil se mi moc. A tak jsem si ho…
Tato příhoda se mi stala před několika lety. Jezdívala jsem pravidelně trasu Praha – Písek. Jednou nastoupila žena s dítětem, asi pětiletým…
Ono je to s tím Martinem takové zvláštní, jako děti jsme se těšily, jestli přijede na bílém koni, ale žádná martinská husa se u nás…
Toho odpoledne dorazila Maruška do cukrárny s viditelně dobrou náladou. Její hluboké hnědé oči zářily a z větrníku si prťavou lžičkou nesla…
Mám ráda příběhy o lidech, i o věcech. Příběhy z klikatých uliček starého města jsou zaprášené, ty z dětských hřišť mají otlučená kolena.…
V životě každého člověka je jistě mnoho krásného. Něco trvá kratší dobu, něco déle, někdy to jsou jen prchavé okamžiky. Ale i v tom…
"Podzime, podzime, zas už nosíš déšť a sníh, pěkně tě prosím - počkej ještě chvíli..."
Jsem optimistka. Na známou otázku, zda-li je sklenice napůl plná nebo napůl prázdná, odpovídám: „Dolij do plné.“ Ale občas se stane, že…
Psal se rok 1987. Bylo mi 29 let, pomalu se mi blížila třicítka a já se rozhodla změnit zaměstnání. Odešla jsem z kanceláře a vzala práci…
Přijeli příbuzní na chalupu v Beskydech s malou holčičkou. Kromě ní se jiné malé dítě tou dobou v rodině, ani v okruhu přátel, už…
Nelahozeveský venkovský fotbal, to byla kdysi paráda. Říkalo se tomu sice sport, ale většinou to bylo z poloviny jakési divadelní…
Před letošními svátky jsem nabyla dojmu, že tentokrát asi naše Vánoce budou jiné, než obvykle. Začalo to dva dny před Štědrým dnem, když…
Venku mrzlo až praštělo. Tedy nic moc příjemného a navíc měl hned ráno dědeček řeči, protože bylo obsazeno, když on přišel špinavý od kotle…
Nedávno se mě kolegyně zeptala, jestli se už těším do penze. Řekla jsem, že bych chtěla pracovat, dokud mi to zdraví dovolí, klidně do…
Redakce
Pamatuju si to jako dnes. Bylo mi osmnáct, vlasy jsem měl hustší než plot u sousedů a sebevědomí tak velké, že by se do něj vešla celá…
Jak se mi to povedlo? Stačilo se jen dožít určitého věku, uspořádat rodinnou oslavu, zapálit svíčky na dortu a rázem vznikla situace za…
Bylo – nebylo? Ale bylo a starému pánovi se vybavují vzpomínky na hektickou dobu předcházející společenským a politickým přeměnám. Týkaly…
Nikdy jsem tam nebyla, ale viděla jsem ho! Od té doby mám tenhle ostrov ráda. Zvláštní zemi plnou ledu, která se přesto občas zazelená...
Ve filmu "Líbáš jako bůh" mě vždycky pobaví hláška: "Na týhle rodině mě nejvíc baví ta rozmanitost. Každej den mě nasere někdo jinej!"
Moje maminka klesla před branami vyššího vzdělání, jak občas sama trochu smutně konstatovala. Na rozdíl od tatínka, jenž neklesl, naopak,…
Potkávám ji po dlouhých letech v podzemních chodbách nemocnice. Okamžitě se poznáváme a obě, s plachým pousmáním, vyslovujeme téměř…
Letošní zima s přívaly sněhu a mrazem přivádí mé dva vnoučky - 4 a 7 let - v úžas a nadšení. Dá se sáňkovat i bobovat, bruslit a lyžovat.…
Bude mi 80 roků, takže už mám pochopitelně svůj každodenní rituál. Vždy se probouzím a pokorně děkuji nebesům za klidný spánek a za to, že…
K historkám lázeňským patří neodmyslitelně švihák lázeňský. Jak prdel na hrnec, abych tak lapidárně podotkla.
Truhlářství. Vůně trámů, fošen, pilin, prostě dřeva v jakékoli podobě, mně připomene dětství. Vlastně dny prázdnin v Plzni. V domě, který…
Žili jsme celá rodina ve vile na předměstí. Naši ji restituovali po roce 1989, za minulého režimu byla rodině znárodněna. Po jejím vrácení…
Redakce
Abych mohla zodpovědně zpracovat tento vědecký elaborát, na to mám málo zkušeností. Hlavně mi chybí zkušenost s velkými lázněmi, neboť…
Čichová paměť je neuvěřitelná a nedá se obalamutit. Můj nejstarší vjem souvisí s krupicovou kaší. Ještě dnes, když ji uvařím a posypu…
Vnoučkovi se nějak leskla očička, kašlal, smrkal. Pro jistotu mu změřím teplotu. Přináším bezdotykový teploměr. Přikládám k čelíčku, mačkám…
Jako úplně malá holčička jsem to samozřejmě ještě nevnímala, ale jak jsem postupně rozum brala, tak vzrůstala má nechuť až odpor k svátkům,…
Ahoj, mami,před chvílí jsem se vrátila z lázní. Vím, že tě bavily moje zprávy ze služebních cest, a tak se s tebou teď podělím o jednu…
Je tomu už pár let od doby co z „Daleké ciziny“ přijeli mladí s malou vnučkou, naposledy viděnou jako spící mimino. Z pohledu dítěte to…
Když jsem si brala o patnáct let staršího muže, máma mi říkala, že jednou budu litovat, až z něj bude starý dědek. Nelitovala jsem nikdy.…
Redakce
Jako ještě aktivní učitelka jsem se svých žáků na základní škole, i studentů na gymnáziu, po prázdninách nebo i svátcích či víkendech ptala…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před více než sto lety. Je to nejstarší a také největší snímek z mého papírového…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48 letech. Hnědooká blondýna mu obrátila staromládenecký život naruby. To se…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny strany. Prababička Marie se narodila roku 1876 a pradědeček Jan roku 1873.…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete, zůstalo? Lidem, kteří vám byli nejbližší? Popřípadě dalším generacím,…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do krásných mladých let. Už jsem se na portále zmiňovala o cestě, která nám…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě vystupujeme na malém venkovském nádraží, kde nás očekává babička s dědečkem. V…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní prázdniny. A věřte, či nevěřte, i tenkrát bývala pořádná horka. Na to byli ovšem…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny většinou velmi podobně, a tak se mi časem spojily do jedné velké a krásné…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně, jako jsou jimi dětská srdce naplněná až k prasknutí? Možná, že ano. Určitě…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době jsme spolužačky, i já, již dávno odrostly školním lavicím. Myšlenky na „Dva roky…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale, že ne. Snad jen trochu. Už jsem v některých předcházejících glosách…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích v podvečer z okna, tak jsem ke svému milému překvapení uviděla padat…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o tom, co vás zajímá, když už se prostě nemáte koho zeptat na podrobnosti…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v té době nemluví. Výklady obchodů na našem malém náměstí jsou krásně…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na ně prostě vykašlu. Jenže něco jiného je říkat si, a něco úplně jiného je…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v roce 1956 - chodila jsem do 5. třídy. V zimě se zde topilo ve vysokých…
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho Ďábelský trylek a učitel nabyl dojmu, že se jedná o začátek Beethoveny…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na klávesnici je anonymní. Dopis voní, elektronické sdělení není cítit. Také podle…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně k večeru na maminku. „Proč s Janičkou? Je nejmladší a je to holka, vem si Pavla,…
Tátovi by minulý týden bylo 90 let. Už více než dvacet let ale narozeniny neslaví, leda tam nahoře. Narodil se 8. 2. 1935 jako čtvrté dítě…
Žena v kuchyni tvoří nějakou dobrotu. Vánoční pohoda je narušena jejími nadávkami a kletbami, že to nejede! A vzápětí přichází požadavek:…
Když se řekne "učitel", většina lidí si představí někoho, kdo stojí před tabulí s křídou v ruce a učí nás násobilku nebo gramatiku. Můj…
„Ach, ta láska nebeská,“ povzdechla si babička Anna, když sledovala za záclonou svou stejnojmennou vnučku, jak v těsném objetí odchází z…
„Snažte se vypátrat a zpracovat co nejvíce zajímavých poznatků o vašich předcích. Nejlepší práce pošleme do celostátní soutěže,“ vyzvala…
V naší rodině, tam, kde jsem vyrůstal, se tradovalo několik příhod. Dvě vám napíšu. Neslyšeli jste nikdy o vagónu čokolády z Itálie? Ani o…
Naše babička měla jednu celoživotní kamarádku Hanku. Vlastně dvě. Ještě její sestru Blážu. Hanka a Bláža bydlely spolu s dalšími čtyřmi…
Je tomu 80 let, co skončila válka. Něco, co si - naštěstí - na vlastní kůži nedokáže má generace představit. A to ani ve snu. V posledních…
Každé léto trávíme na chalupě u babičky a dědy. V horkých letních dnech často sedáváme ve stínu pod velikým, letitým ořechem a povídáme si…
Maminka se narodila v roce 1916 a bylo o 16 let mladší než tatínek. Bydlela v malém městečku v polochudé rodině, dnes známém z natáčení…
I v dnešní době se to může stát. Prostě jsou mezi námi někteří neposkvrnění. Nebo chcete-li nepolíbení informačním tokem.
Letos zima přišla brzy, mrzne už od začátku listopadu a sv. Martin přijel na obzvlášť bílém koni. Na Tři krále sněžilo naposledy. Teď je…
Na příběhy z tatínkova vyprávění mě přivedl jeden zákazník. Jednoho chladného dne se zastavil na zmrzlinu a jako vždy jsme si při jeho…
Není nad to, když dítě vychováváte k pravdomluvnosti. Moje dcera Terezka i syn Jakub byly hodné, slušně vychované a hlavně pravdomluvné…
Bylo nám patnáct let a táta se po čtyřech letech ozval s tím, že s námi stráví v létě týden po východních Čechách. Nevím, proč se najednou…
Než jsem se narodila, byla jsem po devět měsíců klukem a jmenovala se Franta. Tatínek si byl totiž stoprocentně jistý, že jsem kluk, což mu…
Vstala jsem jako vždycky nejdřív ze všech. Musela jsem udělat snídani pro ostatní na našem statku. V kuchyni nejprve roztopím v kamnech,…
Občas mívám zvláštní dny. Trochu přemýšlivé, trochu vzpomínací. Před očima mi defilují až rozostřené obrazy minulosti jak starý film. Matka…
Aniž by tušila budoucí významné datum, začala si moje prateta Anna dne 22. března roku 1918 psát deník.
Když jsem přibyla do rodiny svého muže, bydleli jsme společně s jeho maminkou v klidné vilové čtvrti pražského Braníka.
Rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o vzpomínku na Štědrý den, jak probíhal u nás doma, když jsme byli malí. Byl to pro mě totiž…
Ťuká na mě únor: „Budeš mít sedmdesát dva, vrať se do reality“. Sním. Jaké to asi muselo být, když mě kojila šestnáctiletá dívka? Má…
To vám byly Vánoce tehdy bílé a mrzlo, až praštělo. Mrzlo tak urputně, až zamrzla nedaleká přehrada v pevný a důvěryhodný ledový areál.
Tato úvaha tak trochu tematicky navazuje na předchozí vánoční glosu. A je možná až příliš osobní. Ostatně, takový vzpomínkový optimismus…
Když jsem začal chodit za Věrou – řečeno jazykem nás pamětníků, když jsem si ji namlouval a věci začínaly nabírat vážnější směr – přišla…
Nevím, kdo řídil můj život, jestli existují nějaké „vyšší síly“ či jen bohapusté náhody, ale při čtení této výzvy, zadání či námětu k…
Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a babičkou na Vinohradech u Riegrových sadů v Praze 2. Byla to poslední ulice na…
Jsem již v důchodu patnáct let. Možná je to jen můj pocit, ale nechápu, proč se senioři mají lišit od ostatní populace. Víte, ještě když…
Mé tělo se pomalu řítilo vstříc podlaze. Ale ovládat rychlost v tu chvíli bylo pouze mým zbožným přáním. Ve skutečnosti jsem uklouzla po…
Nejdůležitější je mít vyřešené bydlení. A pokud jde o samostatnou ženu středního a vyššího věku, platí to dvojnásob. To je zásada, které se…
Redakce
„Neboj, budeme tady jen jeden, maximálně dva dny, ani to nepoznáš,“ ubezpečovala mě moje kamarádka Pavlína.
Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu…
Zemřel mi spolužák a kamarád. Jel jsem mu na pohřeb z Opavy až do Roudnice. Vlakem a rád. Smuteční řečník začal monotónně mluvit. Lidé se…
„Opravdu s námi nepůjdeš?“ Naléhá kamarádka v telefonu. „Ne, fakt to nejde. S mou nohou bych to nezvládla.“ „To je škoda, víš jak dlouho…
Jsou dny pěkné, méně vydařené i dny zvané blbec. S přibývajícím věkem jsem si blbé dny zakázal. V pětasedmdesáti je člověk rád, že ráno…
Pootevřu jedno oko a mrknu na budík – čtvrt na osm. Ne, ještě nevstanu, protože určitě ještě nemám ve schránce předplacené noviny. Jenže…
Jsem nenapravitelné ranní ptáče. Dokonce mi vyhovuje přechod na letní čas, protože se k ránu stejně budím, pokud je sluníčko. Přímo bych…
Mám domek. Krásný, rekonstruovaný, v hezké obci a na dobrém místě. Samozřejmě, že dům se zahradou nese s sebou starosti, ale s tím jsem do…
Buďto budeš jen čekat na smrt nebo se vzpamatuješ a začneš nový život. Tu větu mi řekla sousedka asi dva roky po smrti manžela. Vybrala…
Redakce
Termální prameny mě baví, ale když někde pramení, jsou v zájmu turistů a hlavně peněz spoutané, přistaví se tobogány a nesou vznosný název…
Jeden večer blbnu, co mi síly dovolí, na pódiu, s elektrickou kytarou na krku a černým kloboukem na hlavě. Jako klaun. Na sále tanečním s…
Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z…
Dovolil jsem si luxus. Být líný. Nebyl to dobrý počin. Šlo mi o život. V neděli jsem se vrátil z dovolené na Slovensku. Někteří nad ní i…
Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou…
"Vyměníme starý, oprýskaný, opotřebovaný a ošklivý nábytek, koberec a vymalujeme. Od vás potřebujeme, abyste z vnitřků skříní vše…
“Kde je dnes pán s králíčkama?” rozhlížela se marně na trhu v Českých Budějovicích po Piaristickém náměstí blonďatá tříleťačka. Vyhlížela…
Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let. Jsem nerozhodná, mluvím mizerně anglicky. A jsem mistr v představách,…
Redakce
Tohle je intimní zpověď zralé ženy. Proto varuji všechny čtenáře, kteří nejsou zralými ženami, aby si dobře rozmysleli, zda budou…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký prsa nenadělila, a já tím pádem zřejmě přišla o mnohé milostné příležitosti.
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové předpovídali velké deště, ale netušili jsme, že to bude opět apokalypsa. Před…
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku zavzpomínat na teplé dny. Jakmile se začne blížit léto, nám ženám se…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva, potřebuji s ním něco projednat. Třeba na mě bude mít tři minuty času. Pro…
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo se mě v divadle pár mladých herců, když na obrazovkách běžela minisérie Volha.…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i opečovávané - o těch zanedbávaných nemluvě - součástky našeho organismu,…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři stoly sražené čelem k sobě. Dorazila jsem první, pojedla snídani a…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do zaměstnání dávno nedocházím, ženu mám tolerantní, a tak mě rozhodí jen…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině vyžaduje provedení na dentální chirurgii. Následovalo objednání se, nějaký…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora, navštěvuje nejrůznější akce a kurzy, my jsme se s manželem z velkoměsta…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři, vyzvednutí zásilky, čekání na servisního technika a večerní opětovné a…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak. Já nejsem výjimkou, jak jsem se mockrát přesvědčila.
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve Frýdku-Místku. Plně jsem pochopila rčení: Starý strom nepřesazuj. Jenže Osud nám…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on nedostal víc než většina lidí, jenom takový normální poklad. Štěstí, lásku,…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla chuť cokoli nazvat křižovatkou. Já to tak vážně nevnímala. Nejdřív jsem…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám, pač každé píchnutí je třeba odborně vyšetřit. Přesto může dojít k…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu. Začalo to letem v balóně, následovalo pilotování sportovního letadla (4x),…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové zastávce. Přišla jsem s předstihem, jako vždy a všude, a využila jsem…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám dopisem v naší vesnici ozvala neznámá žena jménem Tereza, jak se bez příjmení…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký příběh z naší historie či z mého života. Ano, ogni medaglia ha il suo…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první zaměstnání, narození dětí, první maratón? Jo, ty všechny byly důležité a přinesly…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným internetistům, a tak celkem úspěšně útočí především na nás seniory, i když…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě je z nejrůznějších důvodů neuplatňuje. Byla jsem v posledních dnech často…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci nelétali a nezpívali. Někam zalezli. A lidé byli také někde zalezlí. Zřejmě…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke mně doléhaly věty, jako že je to krásný věk a že na to nevypadám. No, mám…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o nejlepším dárku uplynulého roku, který mne potkal. Mám jasno.
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku jsou již minulostí. Jen ještě připomínka v podobě stromečku a vánoční…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze stanice Neratovice - sídliště. Auto nechává na nedalekém parkovišti, po…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra: zoufale naléhavým hlasem mě žádala, ať k ní hned přijdu a co mě dorazilo,…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem. Kdybych se o ní rozhodovala dnes, nechtěla bych, aby vyšla. Tehdy jsem to…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili barák a zase odjeli. Pak se doba otočila a brzy po sametovce před domem…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických příbězích a záhadách, ale často i na exotickém vaření. Mnohdy až tak…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí chci vidět, slyšet, ohmatat si, cítit, ochutnat. Jakmile na mě někdo…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se staly, společně s nábytkem, každodenní nedílnou součástí našeho života.…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a zapříčinila totální neúspěch našeho kulturního vyslance v senzačním a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na Klokočce u Bakova nad Jizerou, šly na mne mrákoty. Považuji se totiž za…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu se svěřit. Nemám blízkou kamarádku a nejsem typ, který by o osobních…
Redakce
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije. Noooo… skoro všechno tvorstvo.
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od kamarádek a kolegyň slýchala že nemám žít sama, že jsem ještě mladá a…
Redakce
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet postel; mám svou hrdost. Mám hrdost a je mi samotné v posteli smutno.
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny svěřené úkoly byly splněny, vše klaplo a nebyl žádný žlučový rozruch. Byl to…
Já bych ho zabil! Chytrý telefon! On vypadá děsně chytře, dokud se něco nestane. Ale když ho necháte někde na parkovišti, tak aby začal…
Byl krásný jarní den, celá, celičká příroda se začínala probouzet ze zimního spánku, rozkvétaly první jarní kytičky, už začínala kvést…
Čekala jsem na parkovišti poblíž nemocnice v autě na manžela. Vybavena malou termoskou s mátovým thé a elektronickou čtečkou, naplněnou…
Na litoměřický Střelecký ostrov naplno dopadá slunce a jaro se vehementně přihlásilo o slovo. Po hodně dlouhé době opět sedím u stolu před…
Když jsem přišla před třemi lety o manžela, kontaktovala mě kamarádka z mládí. Psala, že také ovdověla. Začaly jsme se vídat. Jenže to, co…
Redakce
Jsou jisté spojníky mezi námi všemi. Nic nemáme víc společného než vyměšování. Je to tak, ať se na to koukáte, z které chcete strany.
Telefon zvoní, aplikace „Můžu to zvednout?“ nic mi nenapovídá. Zatím je to pro ni neznámé číslo a nikdo na ně dosud nereagoval. Jinak by…
V dobách, kdy ještě dodávky nebyly a kominíci pěšky od domu k domu chodili, žil byl kominík Albín. To jméno mu dala maminka po panu…
Chodime tak všichni. Někdy hloubám, proč se mi tam občas dějí záhady. Přijde mi, že ona mista mají jistou magii. Jak jinak si vysvětlit…
Stojím na zastávce autobusu, je všední pracovní odpoledne, lidí plno, autobus nejede a nejede. Maminka s asi pětiletou holčičkou stojí…
Kamarádka Miluška je strašně odvážná. A taky strašně obětavá. Dcera Milušky se provdala do ciziny. V té daleké cizině mají fakt všechno.…
V mládí moje nejstrašnější představa důchodce byl pán sedící v parku na lavičce krmící holuby. V současném důchodovém věku mne nic…
O čase jsem už napsal ve svých předcházejících knihách docela dost. Škoda, že člověk nemůže někdy čas na chvíli zastavit, aby si vychutnal…
Ačkoliv je malý a otylý, přitahuje ji. Je totiž neskutečně chytrý a pro ni je inteligence u mužů na prvním místě. Usilovně přemýšlí, jak…
Cukrárna ve Velkých Losinách, myslím tu u zámku, je boží. Z dálky vítá vůní čokolády. Na pultě různé druhy pralinek, ve skleněné vitríně…
Od té doby, co vyšla kniha Život s gamblerem a vznikl stejnojmenný film, mi pravidelně chodí zprávy a maily od lidí, jež často znám dlouhá…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou moc ráda vzpomínám.
Přiznám se, že mě iritují články rádobyhodnotící chování současných seniorů, jejich zesměšňování, odsuzování, pochybování o jasném…
„Tak copak si dáte?“ zeptal se nás prošedivělý číšník, když jsme se sobotního podvečera usadili se Soňou k restauračnímu stolu za účelem…
Seděl v metru a hltal. Horké lasagne. Stačil si je, ještě než vběhl do metra, ohřát. Hltal i slečnu, která seděla naproti němu. Hltal jí…
Pěším turistou jsem pouze v případě nutnosti. Dávám přednost kombinaci vlaku s kolem a motorce. Auto nemám, ani jsem nikdy neměl, takže…
Jaro je pro mě nejvíc nejlepší roční období. To letošní si budu dlouho pamatovat. Ne kvůli zážitkům, ale kvůli bolesti.
Cestovní sezónu bydlíkem otvíráme tradičně v polovině března výletem na Moravu u příležitosti maminčiných narozenin. Letos už…
Když se nad sebou někdy zamyslím, tak si uvědomuji, že jsem občas hrubě nespokojený se svým stavem a vůbec s životem. A stěžuji si. A…
Ozvala se mi kamarádka z dětství. Neviděly jsme se už hezkou řádku let a prý teď bydlí v Praze. V mezidobí se stačila vdát a rozvést.…
Zde je moje přiznání omylu, o němž jsem si myslela, že je pravdou. Leze to ze mě jak z chlupaté deky... budu to muset vysvětlit malinko…
Ten den jsem neměla moc dobrou náladu, a tak mě poslední jedovatý telefonát prostě dorazil. Mrskla jsem mobil na stolek a odevzdaně jsem si…
Blížilo se léto a my vymýšleli, kam to letos bude. Poznávačka? Hory? Leháro u moře? „Hele, co kdybychom zkusili ten Egypt? Prý je tam…
Dělá mi radost dávat lidi dohromady. Hlavně ty, které k sobě pasují a kteří jsou si navzájem sympatičtí, nebo lidi se stejnými či podobnými…
Léto. Toužebně očekávané, poetické, ale nevypočitatelné. Nemá zrovna jednoduchý život! Čeká se od něho mnoho. Má být dlouhé, slunečné a…
Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí…
Myslím si, že ono rčení se z lidské společnosti nikdy nevytratí. Podělím se s vámi se svým otřesným zážitkem z doby, kdy jsem byl ještě v…
Zdědit můžeme opravdu kde, co. Movitého i nemovitého. Třeba špatné vlastnosti, velký nos, dům nebo dluhy, záleží na štěstí a počtu…
Letní snění – moc hezké téma. Příjemná představa – ležím s otevřenýma nebo zavřenýma očima – a sním. I když mé mírně melancholické povaze…
Asi jako každé dítě, i já jsem vždycky snila o tom, že budu mít psa. Rodiče, a později i manžel, měli ale odlišný názor. Byla jsem již…
V jedno krásne prázdninové popoludnie sa v našom meste zišla skupina čitateľov inšpirovaná témou: „Detstvo včera a dnes.“ Vytvorili krásnu…
Píše se rok 2002. Nenechte se zmást, nejedná se o název jednoho v té době z nejsledovanějších filmů USA, jehož roztomilého a chytrého…
„Jirko, nešel bys se mnou na dvojku? Potřebovala bych ti něco říct.“ Mirčina prosba mě zaskočila. Nebyl bych pomyslel, že si se mnou tahle…
Čekání v prostorách odletové brány („gate“) nemusí být vůbec nudné. Pokud není po ruce kniha, časopis, nabitý mobil, lze onen zdánlivě…
…a žízeň uhasíš, po dlouhé, dlouhé době. Jako když z podzemí na čerstvý vzduch do chladného rána vyjdeš a zhluboka se nadechneš. A oči,…
Stalo se jednoho z nejžhavějších dní tohoto léta. Cestou z práce jsem po celkem snesitelném prostředí v metru doufal, že budu mít kapku…
Procházím uličkami města, které jsem si, právě tak jako před dávnými lety Prahu, okamžitě zamilovala. Zdají se mi povědomé, ač jsem tu…
Už jste někdy něco vyhodili a dodatečně jste toho litovali? Mně se to párkrát v životě stalo, ale přežila jsem to. Patřím spíš do skupiny…
Představte si, že jsem se dožila více než sedmi dekád, a teprve teď jsem si objednala úklidovou firmu. Jen tak na zkoušku – základní…
„Pokud muž otevře ženě dveře od auta, je to buď nové auto nebo nová žena,“ řekl kdysi princ Philip. A teď si představte, že se mi přesně…
Když sedíte za kasou v supermarketu, tak se nemůžete moc rozptylovat pozorováním okolí, jinak si zaděláte na to, že si „vyděláte“ a někomu…
Povzbuzen a rozpohybován činností na zahradě, dostal nápad podívat se do nedalekého lesa. Jsa si vědom stářím opotřebovaného pohybového…
Píše se rok 1978. „Holky! Chystejte na subklávku, defibrilátor, nějaké nové elektrody, no – však vy víte! Vezou nám pořádný infarkt!“…
Život mi připadá jako jízda na řetízkovém kolotoči. Jednou vám vítr cuchá vlasy a jízda je opojná, smějete se štěstím, svět je růžový.…
„Nešla bys se mnou na koncert?“ ozvala se po krátkem pozdravení její nejbližší kamarádka. Sice se právě zmítala ve víru nových pracovních…
„Pane Pražáku, nemůžu založit fakturu, nejde mi tam číslo účtu a dost to spěchá. Můžete přijít?“ ozvalo se přednaštvaně v telefonu. Měl…
Do nedělního večera bych si myslela, že něco takového je prostě nemožné. Ale ukázalo se, že není. Stačilo koupit si u Čedoku zájezd do…
„Dnes musíš poradnu zvládnout sama, pokud nechceš dělat doprovod do léčebny ty,“ varuje mě kolegyně, která věří, že mě už dostatečně…
Když už jsem vypadla z toho kolotoče, mým problémem bylo, jak sdělit mámě, že jsem si zažádala o penzi. Bylo mi žinantní jí říct, že už má…
Pilně studuji příznaky jednotlivých nemocí, a tak vím, že v mém těle si podávají ruce. Když se nahromadí, tak se s novými poznatky obrátím…
O necelých 30 let zpět. „Ve schránce jsi měl telegram. Zvou tě do Vsetína na rozstřel o novou Fabii,“ oznamuji manželovi, který zprvu…
Řád, neřád, pořádek, chaos. Tyto pojmy jsou příliš relativní a každý z nás si může představit pod nimi něco jiného. Nemohu tvrdit, že se…
Nemám ráda podzim a zimu přímo nesnáším, ale protože nechci být pesimistou, snažím se na tom nynějším ročním období nalézt něco pěkného,…
Dnes bohužel žádná legrace ani erotika, ale nepříjemný zážitek ze včerejšího pražského metra. Prostě srážka s hulvátem, při které se mi…
Prožila jsem pěkné, dlouhé manželství. Děti nám nebyly dopřány, ale manžel měl dceru z prvního vztahu. Brala jsem ji jako by byla naše, i…
Redakce
Přilétl a obcházel kolem, občas zazpíval. Tak jsem mu zahvízdal v odpověď. Dělám tak už dlouho, občas si některého skoro ochočím.
Slyšela jsem bezva vtip. „Skvělého chlapa najdeš na každém rohu,“ pravil Bůh. Pak se zamyslel a udělal zemi kulatou. Každý muž, kterému…
„Ustupte, prosím! Udělejte místo!“ volá doktor a spěchá ke mně. „Můžete mluvit? Co se vám stalo?“ Hlouček lidí se nade mnou sklání. Hlasy…
Už dávno jsem si zvykl, že občas tuto větu slýchám od různých lidí v hromadných dopravních prostředcích. Přiznám se bez mučení, že někdy…
Strejda Google i AI svorně tvrdí, že kustod v muzeu, galerii, knihovně či archivu je odborník (též nazývaný kurátor), který se stará o…
Určitě se vám to už někdy stalo. Jedete z práce, těšíte se domů na své blízké, a najednou to na vás přijde. Potřebujete bezodkladně…
Už to na mně zase jde. Vánoční cukroví. Jak se blíží Mikuláš, mám pocit, že je na čase začít. Upozorňuji pány, kteří teď znechuceně od…
Nic proti ženám řidičkám. Dlouhodobě beznehodový řidič nabyl už dost vlastních zkušeností. Výjimečně někdy, když je vezen ženou řidičkou,…
Tohle bude krátké, ale výstižné. Protože to, co se mi poslední dobou děje, to už prostě musím ventilovat ven, hlavně v naději, že se mnou…
Ozvala se nám známá z Moravy. Chce přijet do Prahy, trošku si užít předvánoční shon a něco koupit k Vánocům. Ještě se stačila svěřit, že jí…
Popisovat návštěvu hřbitova se může zdát morbidní. No, jak kdy. Moje žena zemřela v roce 2001. Jednoho sychravého dne, jsem jel kolem…
„Ty máš ale kliku, představ si, že chybělo málo a měl bys teď před sebou místo mě příšeru se zafačovanou hlavou, s nohama, rukama v sádře a…
Víte, že je mi tak trochu líto, když vidím, jak neosobní samoobslužné pokladny v obchodech čím dál víc vytlačují ty klasické? Asi jsem…
Každý druhý čtvrtek v měsíci chodí skupinka žen do Domova pro seniory v Boskovicích s menším kulturním programem. Ty nejobětavější upečou i…
Před Vánocemi nejde útokům na naši peněženku formou reklamy uniknout. Chrlí to na nás televize, rozhlas, noviny i módní časopisy. V mobilu…
Přiznávám, nikdy jsem neviděla zlaté prasátko. Ale vinu beru na sebe. Neochota postít se, mlsná pusa a také pochybnosti o pravdivosti…
Zdeňka jsem si nedokázala nikam zařadit. Nepatřil ani do skupiny rádoby alfa samců, kteří se napřed kasají, jací jsou v posteli mistři…
Připadám si jako sultán v harému. Kéž by se mi něco takového stávalo za mlada. To jsem býval opačným pohlavím považován za nudného,…
Redakce
Opar. Lze si představit mlžný opar nad anglickými blaty, případně nad českými luhy a háji. To je ta romantická verze. A pak je tu ta reálná…
Tradice. Někde se udržují, jinde ne. Někdy jsou prastaré, jindy novější. Domácí i cizí. Vznikají samy od sebe nebo si je odněkud přivezeme.…
Něco jsem na sociální síti okomentoval a stal se členem skupiny Elektrikáři. K těm se sice nehlásím, přestože jakýmsi povědomím i zručnosti…
Štědrý den jsme strávili sami dva s manželem, dospělé děti už dávno vyletěly z hnízda. Celý den proběhl pokojně, podle zavedených zvyklostí…
„Paní Maruško, měla bych k vám obrovskou prosbu. Myslíte, že byste byla tak laskavá a pohlídala nám s Frantou přespříští víkend naší…
Možná to zní až pateticky, ale především jsem rok mých sedmdesátin přežil v relativním zdraví. Z pohledu hypochondra skoro až zklamání.
Zase se sejdem. Mám na mysli nejen letošní Vánoce, ale i mnoho dalších zážitků, které nás, vás, mě, čekají i v příštím roce. Vždyť proto si…
Do penze jsem odcházela se spoustou plánů. Bylo to stejné, jako když jsem si na začátku každého nového roku dávala různá předsevzetí. Měla…
Redakce
Když si myslíte, že se máte celkem dobře, když polevíte v obezřetnosti a prakticky usnete na vavřínech, pak se vždycky (vždycky!) zaručeně…
Když nastal lednový "vlčí úplněk", byl krásný, sníh ve světle měsíce jiskřil a vše kolem vypadalo tajemně. Obvykle mi úplněk nevadí, ale…
Myslím, že se občas stane, že se propojí minulost - dávná minulost - s přítomností. Mně se to stalo a je to tak správně. Jsem v předsíni,…
Zazvonil telefon. „Mladý,“ konstatovala žena a pustila hlasitý odposlech. „Ahoj mami, jak je?“ ozvala se dcera. Oba jsme se s manželkou…
Příběh o touze, rychlém rozhodnutí a maximálním snažení s minimálním výsledkem. U nás doma není o zážitky nikdy nouze, ale některé z nich…
Občas se v okraji trávníku zaleskla zapomenutá zlatá třpytka, našlo se i pár menších, duhových. Všechny ostatní byly vysbírány, aby je…
Od mých dvaceti let se mi o zuby starala paní doktorka Soňa. Paní doktorka byla pečlivá, empatická, šikovná, jen o pár let starší než já.…
Jako malá jsem toužila žít v pohádkovém světě, kde by mi na rozcestích, čáry-máry, kouzelné peříčko ukázalo: „Tudy.“ Žila jsme, nakonec…
Po roce jsem se opět probírala množstvím věrnostních dárkových nabídek k narozeninám. Když jsem zjistila, že Dr.Max mi nabízí slevu 25% a…
Mně jo. Jen v nich kupodivu nikdy nehrál hlavní roli manžel. Ani ten minulý, ani ten přeminulý. Koneckonců, od toho jsou sny, aby v nich…
No fakt! A jsem jí po celý svůj život, představte si to! A taky se mi líbí chlapi, proč to nepřiznat. Jenže jim někdy nerozumím...
Vždycky se mi líbilo motto: „Můžeš všechno, když se nebojíš.“ Ano. Ale celý život jsem se bála. Teď už se bojím míň. Zase už úplně všechno…
Pokud si myslíte, že neuvěřitelné historky mě potkávají jen o Vánocích nebo státem uznávaných svátcích, jste na omylu. Mě se nějaká blbost…
Dnes jsem na besedě s dětmi mluvila o zvířátkách. Vyprávěla jsem jim známou bajku o lišce a vráně a vzápětí jsem ji zažila na vlastní kůži…
Dne 17. února 2026 vstoupila do nového roku jedna a půl miliardy Číňanů. Je to proto, že rok Hada skončil a začal rok Koně, konkrétně…
Nemám ráda živly. Naštěstí bydlíme na kopci, takže u nás nehrozí povodeň. Vichřice se ale bojím v létě i v zimě. Jedna taková nás kdysi v…
Slyšela jsme kdysi hezký vtip. „V okamžiku smrti se Vám promítne celý život jako film. Pak příjde Mirka Spáčilová a dá vám 36 %.“ Vždycky…
Čím jsem starší, tím víc se těším. Nejvíc asi na jaro. To je srdcovka. Celoživotní. V dětství jsem se nemohla dočkat, až konečně zuju boty…
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z našeho roku. Přestože to byl nejkratší měsíc, zdál se být zdlouhavý.
Radost z maličkostí. Hezké téma. Už jen při jeho přečtení nebo vyslovení se začínám usmívat. A napadne mě hned několik maličkostí, které mi…
Občas sedávám v jedné malé klasické hospůdce s dřevěnými ulepenými stoly, pecí, kočkou a uštěpačným výčepákem. Jak už to bývá, vedeme…
V naší Kočičí Lhotě otevřeli před časem s velkou slávou ordinaci praktického lékaře. Jsme celkem velká vesnice, a tak páni radní usoudili,…
V dobách mého raného mládí (60. a 70. léta) měl zvláštní křestní jméno málokdo. My holky jsme byly Jany, Jarky, Jitky, Hany, Dany, Mileny,…
Dočkala jsem se! Zúčastnila jsem se tanečního večera v lázních! A zde přináším objektivní zpravodajství.
„Maruško, seď, ani se nahni, neotáčej se a pro jistotu zavři obě oči,“ požádal jsem naléhavým hlasem svou okulibou cukrárenskou kamarádku,…
Vyrůstaly jsme se sestrou v prostředí, kde hlavní slovo měli vždy dospělí. Dítě se muselo podřídit a chovat se podle přání rodičů. Co…
Babi, vyfotíme se. Tato věta u nás zní často. V poslední době mám pocit, že naše rodina nedělá nic jiného, než že se fotíme. Leze mi to na…
Redakce
Opět se s pokorou vracím k proustovskému seznamu třiceti pěti otázek, směrovaných k hlavním postavám jeho knih. Jednou z nich byla i tato…
Kdysi na svých cestách, ještě jako mladá a bezdětná, jsem se setkala u svých francouzských přátel s manželským párem z Portugalska. Svěřili…
„Pustíte mě tam?“ optala se mě nakrátko ostříhaná mladá dívka tak středoškolského věku a ukázala na volné místo u okýnka dvousedačky v…
Z postele pozoruji dřevěné obložení nejpěknějšího pokoje babiččiny vily. Strejda, mámin bratr, byl fakt šikula. Dokonce i hoblovačku si…
Na řadě je studie léčebných procesů. Koneckonců kvůli nim se do lázní jezdí, že jo. Po prvním týdnu si troufám prohlásit, že jsem odbornicí…
Jednou, začátkem dubna, když si takhle surfuji na facebooku, vyskočí na mě pozvánka na výstavu fotografií Women, která se koná ve foyer…
Tak teď nějak nevím, jestli se říká, že každý by si měl prožít svých pět nebo snad patnáct minut slávy? Rovněž mi není jasné, jestli to…
Rachotí budík. Dostal jsem ho od manželky k narozeninám, když mi starý „odešel“. Přál jsem si klasiku. Na natahování. Slyším ho, i když…
Ano, vážení přátelé; závislost se netýká jen mladých, ale i nás starých. Já jsem toho živým a odstrašujícím důkazem. Celý svůj život jsem…
Měsíc duben, měsíc, kdy se duby odívají listím, měsíc, který je proslulý aprilovým počasím, kdy nás ještě překvapí sníh i mráz, měsíc, kdy…
Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od každodenních starostí a pohladit se po duši? Já v takovouto chvíli pootočím…
Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v roce 1974 opustily naší Střední průmyslovou školu oděvní a rozlétly se do všech koutů…
Koronavirová pohroma nebyla první ani poslední. Co je lidstvo lidstvem, každou chvíli se něco nachomejtne; tu mor, tu chřipka, tu virus. To…
Ostravské Lauby prošly obnovou, dnes je to zcela nový objekt. Z těch původních něco pamatuji i já. Teď po rekonstrukci se mi vybavují…
Jako dítě jsem prázdniny trávila nejraději s babičkou a dědečkem v malé vesničce u Příbrami. O těch jsem už ale napsala článek Prázdniny na…
Kolem mé starší sestry se motala příliš velká spousta kluků. Tedy tak to aspoň mně, třináctileté mladší sestře, kolem níž se nemotal kluk…
Pokud jsme bydleli v domku se zahradou, nechyběl pes u boudy a kocour v domě. Málo si už pamatuji na drobného, černého, ale velmi…
Touhou. Vzpomínkami. Dětstvím. První láskou. Lesními jahodami. A taky první tajně vykouřenou cigaretou.
Prázdniny, jak moc jsme se na ně vždy těšili. V posledním červnovém týdnu ztratila škola svůj přísný řád. Přestala strašit zkoušením a…
Ne, ne, nechci psát o dramatických událostech léta 68. Ráda bych pouze doplnila kaleidoskop doby o střípky, které uvízly v paměti jedné…
Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních! Hurá! Naplněna očekáváním čehosi úžasného s nerozlučnou kámoškou Janou hodiny…
Psal se rok 1968, byly jsme se sestrou v té době u Aninky na chalupě, blížil se konec prázdnin. Všechno se seběhlo toho rána tak rychle,…
Když jedna etapa skončí, další začíná. Každý se občas sem tam ohlédne a přemýšlí, co mohl udělat jinak, proč tomu či onomu řekl to, čeho…
Zima se blíží, vybavují se vzpomínky na teplé moře a prosluněné pláže. Taková hodně dlouhá pláž byla od hotelu oddělena cestou. O 5 km dále…
Jíst se musí, to dá rozum. Bez jídla bychom to nedali, a to by byla škoda. Jde jen o to, co jíme, kde jíme a jak jíme.
Už od mládí jsem byla samotářská, neměla jsem ráda nic divokého, ale přesto jsem si užívala života jako každý normální mladý člověk. Hříchy…
Byla to další cesta na sever, také spartanská, ale se skupinou a autobusem. Stany, karimatky a spacáky, přespávání v přírodě na divoko.…
Nedostali? Tak to jste zřejmě byli vzorní žáci či studenti! Já s největší pravděpodobností moc vzorná nebyla. Měla jsem vybrečenou kočku,…
V nedávných dnech hladinu poklidného povánočního života rozbouřila informace o rasistických výrocích místostarostky z Ostravy Přívozu. V…
Píše se rok 2025, od sametové revoluce utekla už více než třicítka dlouhých let a já si zavzpomínala na dobu v úsvitu nových dějin plnou…
Téma učitel mě zaujalo a přemýšlela jsem jen pár sekund. Jako první mi naskočila učitelka angličtiny. Ta jediná v pozitivním smyslu, pak…
Pluji, na vlnách valčíku o modrém Dunaji, slavnostně vyzdobeným sálem. Okolo pasu mne objímá můj tanečník. Krásný mladý muž. Ve slavnostním…
A mně se letos, stejně jako léta minulá, vyhne, ale nikterak mi to nevadí, svoje už mám odtancováno.
Pokud vzpomínáme na školní léta, vybavíme si nejspíš své oblíbené učitele. Tak zní i zadání této soutěže. Vzpomínka na učitele, kterého…
Velký sál kralupské Libuše na samém kraji města hučí jak včelín. Dvě řady tanečníků stojí proti sobě. Na jedné straně chlapci, na druhé…
Jsem divná já, nebo jsou divní ti, co chodí po ulici v teplákách? Když jsem byla malá, patřily tepláky do výbavy prakticky každého dítka.…
Kdysi jsem kdesi četla, že zapomeneme za týden jmého slavného rekordmana, mezinárodní miss, jména zpěváků, hercú, politiků, ale nikdy…
Kdyby mi ještě před časem někdo nabídl návštěvu koncertu Josefa Zímy, určitě bych s díky odmítla: Dechovku, tu nemusím! Teď se ale najednou…
Gymnáziem J.A. Komenského prošly za dobu jeho historie tisíce studentů, stovky vyučujících a desítky ředitelů, kteří vedli tuto proslavenou…
Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov, kam jsem velmi ráda chodila až do páté třídy - je to ta patrová budova…
Nedávno jsem se zastavila u výlepové plochy v našem městě, kde se právě čerstvě skvěly nabídky zábavy v únoru. Únor byl odjakživa měsícem…
Ten zlodej čas, ten zlodej čas mi mnoho vzal, vzal každú drahú tvár, bolo ich iba pár... Ten zlodej čas mi lásku vzal...
Itálie je zemí mého srdce a Řím jeho městem. Dnes už ani nespočítám, kolikrát jsem tuto zemi navštívila. Nedávno jsem spočítala, že v Ŕímě…
Milá Carmen,je to už pár let, co jsem byla na Vašem pohřbu a pořád, opravdu pořád na Vás musím myslet. A co všechno se mi při tom…
„Prosím vás, abyste v průběhu dne byli na své věci opatrní. Vezměte si jen to, co budete potřebovat, ostatní si můžete nechat v autobuse.…
Být krásnou a žádoucí, to dá někdy po čertech práci. Když jsem byla malá, dost mě děsilo, že budu muset nosit punčochy a podprsenku.…
My, starší ročníky, si ještě pořád pamatujeme, jak úžasné bývaly. Křupavé, voňavé a ručně stočené do takového dlouhého maxirohlíku. Jenže…
„Tak jak ses vyspal?“ ptá se žena po ránu. Po pravdě řečeno, nijak moc. Několikrát probuzen, to ano. Mohou za to myšlenky na dávno…
Horké páteční odpoledne zrovna nelákalo na procházku příměstskými ulicemi, nicméně v místním krámečku zanedlouho zavírali, tudíž nebylo…
V rádiu byl rozhovor s Helenou Fibingerovou. O jejich úspěších, zážitcích i počátku sportovní činnosti. To mělo být ještě na základní škole…
Není to obyčejná zahrada. Je to sad pro malé děti. Možná je i kouzelná. Aspoň já to tak cítím. Jakoby mě někdo posunul o 66 let zpět. Vidím…
Prolajdačená hudebka mi dala nedokončené základní klavírní vzdělání. Přesto mi hudba vstoupila do cesty v podobě aktivního muzikanta,…
Vyrazit v létě s krosnami do Malé Fatry byl nápad Borka, muže mé maminky. Sdělil nám ho nějak před prázdninami roku 1983 a svou myšlenku…
Ke konci 60. let minulého století už byla strojírenská základna OKD sestěhována a koncentrována do nově postavených objektů. Modernizované…
Na to srpnové ráno nikdy nezapomenu. Bylo 21. 8. 1968. To ráno nás vzbudila máma, byla ubrečená a řekla: "Vstávejte, Rusi jsou tady." Bylo…
Sešly se po letech. Naposled se viděly v létě v osmašedesátém a pak dlouho nic. Dvě odešly, jedna zůstala. Seděly v kavárně na Petříně a…
Již od mládí, kdy jsem viděla krásný romantický film Poklad na Stříbrném jezeře, jsem plánovala návštěvu Plitvických jezer v Chorvatsku,…
Dostala se mi do rukou tato zajímavá fotografie. A co je na ní vyjímečného? Byl to první autobus, který vyjel v roce 1924 z Boskovic do mé…
Někteří jsou kapánek mladší, jiní zase starší. Rozdíl je ale mezi námi nebetyčný. Oproti mně věkem na kráse a ceně získávají.
Prázdniny bývají příjemným a odpočinkovým, ale také zážitkovým obdobím. Při slovním spojení nezapomenutelné prázdniny se mi vybavila má…
Dnes si budeme vyprávět o proutěné kukani. Možná teď zklamu chovatele drůbeže, ale řeč bude o kočárku. O proutěném kočárku, který je tak…
Už dávno nejsem aktivní kočkař, ale duší jím jsem asi pořád. Jinak by mne tolik nerozhodil článek Daniely Lender Chaloupkové o kočičí…
V této muzejní knížce Lidství se vám budeme snažit dokázat, že to jde. Milujeme naše exponáty a chceme i vám dopřát muzejní podívanou na…
Ruština! Všichni, včetně poloviny ruštinářek, ji nesnášeli, a kromě Jana z ní všichni před půlrokem maturovali. On měl na průmyslovce jako…
Má dcera – lehce přes čtyřicet let – se předevčírem, tedy 7. 11. zeptala kolegyň v práci, jestlipak vědí, co je dnes za datum. Nevěděly.…
„Babi, kde mám vzduchovku?“ byla moje první starost, když jsem přijela na prázdniny. „Půjčil si ji syn pana ředitele ze zámku.“ „Jo syn…
Kde jsem byla a co jsem dělala 17. listopadu 1989, přesně nevím. Zřejmě jsem, jako každodenně, pečovala o našeho tehdy čtyřměsíčního syna.…
Píše se rok 1970 a já začínám chodit do první třídy. Vykulená, malinká, vlastně úplně nejmenší ve třídě a navíc krátkovlasá „na kluka“!…
Čas adventu se nezadržitelně blíží a my už si lámeme hlavu, co koupíme našim milým pod stromeček. Sháníme, vymýšlíme a utrácíme. Je toto…
Důchodový věk se kvapem blížil, a tak jsme se ženou a dcerou občas vynechali cestování po našem oblíbeném Středomoří a vydali se poznávat i…
Co bude pod stromečkem a co bude na stole? To jsou pro většinu lidí zásadní otázky spojené s Vánocemi. Dříve byly Vánoce více duchovní?…
Je dlouho po půlnoci, někdy v roce 1975. Venku je socialismus, moc jim to tam nahoře nejde a veřejnost se s ním neztotožnila, jen…
Když jsem měla v programu Neapol, byla jsem kromě památek nejvíce zvědavá na neapolský lid. Tedy na Napoletani. Jak píše Karel Čapek v…
Proč si 12 let poté nezavzpomínat na nejkrásnější cestu a vůbec nevadí, že nejsem jediná, pro kterou byla návštěva Izraele splněným snem,…
Tak pokračujme ve vzpomínkách na tu zemi, svatou pro ty, co věří, stejně jako pro ty, kteří se chovají, jako když jim nic svaté není. I pro…
Je s podivem, jak je obtížné charakterizovat blíže člověka, se kterým trávíte dlouhá léta mládí každou volnou chvíli. Člověk přitom…
Kus papíru s krátkým textem a adresou. Dávno ztracený, dnes jistě už bezcenný, přesto vyvolávající příjemné vzpomínky na milou a přátelskou…
V posledních dnech sledujeme zprávy o válečných konfliktech ve světě. V některých zasažených zemích uvízli i naši občané, kteří tam trávili…
Když jsme kdysi stavěli dům, představovali jsme si, že se v něm jednou bude scházet celá rodina. Dcery se vdaly, mají děti, ale když se teď…
Redakce
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že jste je přece zdědili po rodičích? Nebuďte ke svým předkům nespravedliví – pravda…
Redakce
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme vnuky na dovolenou k moři. Mladí si odpočinou a my si dětí užijeme. Tak…
Redakce
Ministerstvo práce a sociáních věcí připravilo pod vedením Mariana Jurečky důchodovou reformu reagující na demografické změny v populaci s…
Redakce
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři. Tak to je názor už více než tří čtvrtin Čechů a Češek. Oproti minulým rokům…
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na ně spoléhají. Ovládají umění dělat několik věcí najednou. Takové superženy…
Vláda dnes schválila návrh novely zákoníku práce z dílny MPSV, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních…
Redakce
Pomoct příbuznému, který je ve finanční nouzi, je přirozená a správná věc. To si myslí většina Čechů. Realita je taková, že třetina těch,…
„Tatínku, a jsou tady i žraloci?“ ptá se zvědavě holčička v jeho náručí. Drží se pevně jako klíště a rozhlíží se okolo sebe. Voda proudí…
Na pátek 13. září připadá Mezinárodní den závětí, kdy si lidé po celém světě připomenou jejich význam a možnosti věnování peněz,…
Redakce
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste to dělat jinak. Nechci vám do toho mluvit, ale děláte to špatně…. Snad…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti do toho mluvit, ale… Rodiče, kteří jsou zvyklí o své děti silně pečovat,…
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně obyčejná ženská. Takové věty často říkají osoby, které mají nízké…
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám. Aspoň poděkovat byste mi mohli. Lidé, kteří říkají takové věty, si…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou, praktickou dívku. Líbilo se mi na ní, že je pracovitá, energická. Jenže v…
Redakce
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert beru jako vítané zpestření běžného života. Nemám na mysli anekdoty, ale…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat. To tvrdí šedesát jedna procent Čechů. Ale jen čtyřicet devět ji od svých…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne
