Po maturitě jsem nastoupila na vysokou do Prahy a bydlela na koleji. Nebyla jsem žádná puťka, tak jsem brzy měla kamarády a kamarádky, s kterými se chodilo do pražských hospůdek. No, byli jsme študáci a samozřejmě se pilo levné víno, a to mi dělalo kyseliny a bylo mi po něm vždy špatně, a tak jsem v zimě, kdy jsme procházky spojovali s poznáváním Prahy, začala pít grog. Jenže zima skončila a do teplého slunečného počasí se grog příliš nehodil, a protože jsem nechtěla, aby mi bylo špatně, dávala jsem si točenou limonádu. Parta to brala, ale já jsem vždy dostala zteplalou limonádu a oni orosené sklenice s pivem a holky s vínem. Hrozně jsem jim záviděla, až mi jednou kamarád, který si dával pivo, povídá: „Tak si dej pivo a nekoukej žádostivě na mou sklenici.“

Tak mi objednal mé první pivo. Jak jsem byla zvyklá, tak jsem ucucávala a koukám, klukům to cuká koutky úst. „Co vás tak pobavilo?" zeptala jsem se. „No, jsme zvědaví, jak rychle se opiješ? Můžeme ti objednat ještě rohlík a když ho budeš namáčet do piva, tak ti to jedno pivo stačí na pořádnou opici.“ No naštvala jsem se a zeptala se, zda to pivo mám pít na ex. Řekli, že to bude lepší a nechali mi přinést čerstvé. Tak jsem ho do sebe kopla. Od té doby jsem chodila do hospůdek na pivo, a dokonce kluci přišli na to, jak získat díky mně jednu rundu navíc.

Když jsme dali tak tři piva, tak mi objednali malé. Tehdy to nebylo moc běžné a hospodský obvykle reagoval otázkou, co se děje. Kluci mu sdělili, že to malé vypiji na ex. Měřím 150 cm a vážila jsem tehdy necelých 48 kg. Hospodský nevěřil a kluci mu navrhli, ať se vsadí. Hospodský navrhl, že když to pivo vypiji na ex, tak dá všem jedno zdarma. Vzhledem k velikosti Prahy a našim poznávacím túrám, jsme to provozovali dost dlouho. A já si pivo zamilovala na celý život.