Fotoreportáž: Moje lovy beze zbraní
Všechny fotografie: Elena Valeriánová

Každé ráno po probuzení vedou mé kroky k oknu, které se dívá na východ. Stačí jeden pohled, abych věděla jaké to ráno je. Šedivé, chmurné a nebo prozářené klubajícím se sluníčkem. Nejraději mám červánky, ty dnešní byly sice jen slabé, ale byly tam.

Rychle provedu ranní hygienu, obléknu se, popadnu batůžek s fotoaparátem a na dvorku vyzvednu mého věrného kamaráda, Rexe. Ten už se nemůže dočkat a za brankou svého kotce skáče jak na gumičce a to, prosím, už mu jde na 12 rok.

Největší dilema je, kam se vydáme? Vzhledem k loňským povodním nemáme, moc možností výběru, některé trasy vzala voda a někde se pro opravy a těžkou techniku prostě bezpečně jít nedá.

Dnes ráno padla moje volba na výšlap do pořádného „krpálu“ směr mikulovické sportovní letiště. (Mikulovické sportovní letiště (Aeroklub Jeseník) je známé díky podmínkám pro létání v tzv. "dlouhé vlně" nad pohořím Jeseníky. Tato unikátní meteorologická situace umožňuje plachtařům dosáhnout velmi vysokých výšek a velkých vzdáleností.)

Už z dálky jsem viděla, že stráň nad cestou směřující k letišti je ozářená vycházejícím sluníčkem. A také vidím spokojeně pasoucí se stádečko srnek. Srdce mi zaplesá a jen se v duchu modlím, aby sluníčko nezalezlo za nějaký mráček. Letos se mi nedaří vyfotografovat nějakého pěkného srnce. Bude tam?

Bingo! Vidím dva srnce a tři nebo čtyři pobíhající srnky. Srnci vznešeně nosí své parůžky a srst se jim i srnám leskne jakoby je někdo vykartáčoval. Všichni jsou zaoblení a připraveni na zimu. Natahuji krk protože v dobrém výhledu mi brání příkop zarostlý hustým ostružiním. Popocházím a hledám volný výhled a mačkám spoušť, ale vtom mě uvidí jeden ze srnců a v tu ránu mizí celé stádo do blízkého lesa. Pokračuji cestou vzhůru, Rexík vesele běhá z jedné strany na druhou, má dlouhé osmi metrové vodítko a tak si to užívá jako každé ráno.

Zvednu hlavu k obloze odkud se ozývá pískot káněte, dnes ho neruší větroně ani startující letadla, která je vytahují na laně na jejich dlouhé vlny.

Můj čas je omezený a tak se otáčím na zpáteční cestu k domovu. Nad hlavou mi hlasitě pípá malý pěvec, hledám ho ve větvích a vidím brhlíka lesního, olupuje pupeny a nevěnuje mi žádnou pozornost. Listy divokých ostružin se lesknou ve sluníčku ranní rosou nebo po nočním dešti a září do daleka červení. Srny na stráni už nejsou. A já už docela pospíchám.

Poslední úsek mé ranní šouračky vede mezi zahrádkami, které zejí prázdnotou, na jabloních se však červenají poslední jablíčka jako předčasné vánoční ozdoby. Pravda, některá jsou okousaná, ale na jiných se třpytí kapky jako démanty. Ze stromu na strom přelétávají ptáci, jedna vysoká tůje je takový ptačí panelák. A tak znovu zastavuji své kroky a i přes nedostatek času fotím.

A už jsme doma, odvádím Rexíka do kotce a pod mostkem na vodní hladině vidím plovoucí spadlé lístky.

Podzim vysvléká stromy ze svých kabátků, počasí se mění, obloha se chmuří jako tvář starého nevrlého muže, nastává podzimní čas.

Čas melancholie, mžení, čas mlh a zklidnění, čas usínání přírody a rozjímání.

Prožijte tento čas ve zdraví a v pohodě.

Vaše Elena

 

Poznámka: Všechny fotografie (a mnohé jiné) byly pořízeny na této ranní procházce 9. 11. 2025.

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
25 komentářů
Hana Polednová
Eleno, moc hezké povídání o tvé procházce s Rexem a nádherné fotky. To je moc dobře, že jsi zase na svém místě a můžeš nás nabízet "Lovy beze zbraní". Srnce a srnky se hned tak někomu vyfotit nepodaří. Já je vídávám tak leda z auta, autobusu nebo vlaku.
Zuzana Pivcová
Bezvadné. A je dobře, že jste stále s Rexíkem dvojice lovců beze zbraní.
Hana Rypáčková
Eleno, ta umíš..
Eva Mužíková
Eleno, Tvé články, doplněné galerií nádherných fotek, jsou pro mne vždy jako pohlazení.
Martina Růžičková
Tolik krásy za jednu ranní procházku!!! Nádherné fotoúlovky!!! Přeji dobré světlo a další kouzelná setkání s přírodou.
Anna Potůčková
Moc hezká procházka. Ta zvěř snad na Tebe čeká, aby jsi ji svým fotoaparátem mohla ulovit.
Soňa Prachfeldová
Elenko, kráčela jsem v duchu s tebou se zatajeným dechem a kochala se tvým povídáním i krásnými fotoúlovky. Hodně zdraví a pohody vám oběma
Vladislava Dejmková
Eleno, opravdu krásné fotky! Nedávno jsem se zájmem. shlédla i fotoreportáž o dlouhé vlně. Trochu víc si umím představit místo, kde žiješ a máš to ráda.
Jitka Hašková
Eleno, mělas krásnou procházku a ještě krásnější fotky. Díky.
Marie Novotná
Eleno , to je pohlazení na duši ,náááádhera . Díky .
Jana Vargová
Ne! Omluva, má být 6*! Krásné fotky.
Libuše Heulerová
Elen, ráda jsem se s tebou prošla Tvou šoulačkou....máš moc krásné úlovky...přeju dobré světlo a dík!!!
Blanka Lazarová
Eleno, krásné poetické brouzdání přírodou. Díky. :-)
Alena Velková
Elo, z těch fotek jsem fakt nadšená. Myslím, že bys měla nechat článek zařadit do podzimního soutěžení - Podzimní toulky. O vašem letišti jsem teď o víkendu viděla moc zajímavou reportáž o dlouhé vlně, zrovna tam byly závody.
Marie Měchurová
Eleno, jedním slovem - nádhera... Ty prostě umíš!!
Zuzana Zajícová
Krása... diky za ni...
Irena Mertová
Eleno, na tvoje články s fotkami se vždy těším... Moc pěkné.
Jana Kollinová
Skvělý článek s nádhernými fotografiemi.
Marie Seitlová
Eleno, krásně jsem se virtuálně prošla tvou ranní procházkou. Krásně jsi to popsala a nafotila. Na Vlně byl před lety i můj vnuk, když létal na větroních a připravoval se na své budoucí povolání.
Jana Šenbergerová
Eli, krásné jako vždy. Díky!

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?