Advent mezi mosty času

Adventní čas ke mně přichází v různých obrazech. Někdy tiše, v lese zahaleném mlhou, u břehů řek nebo na liduprázdných cestách, jindy v přítmí chrámové lodi nebo v nepatrném plamínku svíčky vložené do jedlového věnce.

S pocitem sounáležitosti naslouchám hudbě starých mistrů v koncertních síních a znovu a znovu vstupuji na mosty – skutečné i pomyslné – mezi minulostí a současností.

Po komorních setkáváních s předvánoční atmosférou v malých českých městech se vydávám i za hranice. Jezdím s cestovní kanceláří, která nenabízí komfort, nýbrž historii okořeněnou místními zvláštnostmi či drobnými detaily.

Přijměte ode mne pozvání do Bamberku a Norimberku – měst, s nimiž sdílíme víc než jen zeměpisnou blízkost.

Starobylý Bamberk (německy Bamberg) leží v úrodném údolí mezi dvěma rameny řeky Regnitz a dnes zde žije přibližně osmdesát tisíc obyvatel. První písemná zmínka pochází z roku 902, avšak město má zřejmě hlubší kořeny – snad až keltské, sahající k vrcholu Altenburgu.

Římský král a pozdější císař Jindřich II. zde založil biskupství a zahájil stavbu monumentálního dómu se čtyřmi štíhlými věžemi. Jeho interiér v sobě nese vznešený klid i stopu lidské pýchy. Světoznámá jezdecká socha v životní velikosti z první poloviny 13. století – snad zobrazující svatého Štěpána, uherského krále – dodnes vzbuzuje otázky i obdiv. V katedrále jsou uloženy ostatky biskupa Bamberku a pozdějšího papeže Klementa II., jediného nejvyššího představitele římskokatolické církve, který odmítl být pohřben ve Vatikánu.

V 18. století vtiskli městu barokní podobu biskupové z rodu Schönbornů. Středověké kostely získaly nové, bohatě zdobené interiéry. Právě zde působili čtyři bratři Dientzenhoferové – pátý z nich, Christoph, zůstal trvale v Čechách.

Bamberk bývá nazýván Franským Římem. Historické domy se tisknou jeden k druhému, křivolaké uličky se nečekaně otevírají do malých náměstí a k mostům. Skutečnou raritou je radnice, původně gotická stavba stojící přímo na mostě uprostřed řeky.

Zachovány zůstaly i staré zelinářské kolonie, kde se již od středověku ve velkém pěstovala například cibule. Dnes je místní specialitou obrovská pečená cibule plněná masem.

K takovému prostému pokrmu patří samozřejmě pivo. Bamberk je proslulý stovkami druhů piv vařených v malých rodinných pivovarech podle odlišných receptur. Sice jsem neochutnala, ale průvodcem nám byl doporučen Rauchbier, tzv. nakuřované pivo, které vzniklo kdysi omylem – ze sladu sušeného nad dubovými poleny.

Bamberk byl odjakživa významným obchodním centrem, a tak není vyloučeno, že stejnou cestou jako my putoval kdysi i Jan Lucemburský. Tehdy trvala cesta koňmo tři dny. My jsme ji autobusem po dálnici zvládli za zlomek času.

Historická radnice na ostrově

Katedrála svatého Petra a svatého Jiří v Bamberku, nebo též Bamberský dóm, byla založena roku 1002 jako císařský chrám a nekropole. Čtyři věže kostela dosahují výšky 81 metrů

Náhrobní tumba papeže Klementa II. († 1047), raně gotická práce, s reliéfy čtyř křesťanských ctností. Papež Klement byl původně bamberský biskup jménem Suitger

Igor Mitoraj (1944-2014), polský sochař narozený v Německu, tvořil fragmenty tváří a postav, často v nadživotní velikosti a upomínající na antické a jiné starověké umění

Historicky, kulturně i hospodářsky významné univerzitní město Norimberk (německy Nürnberg) dnes obývá přibližně půl milionu lidí.

Počátky města sahají na přelom prvního tisíciletí, kdy se zde začal formovat městský organismus, jenž měl výrazně ovlivnit dějiny střední Evropy.

Jedním z vrcholů norimberských dějin je éra císaře Karla IV. Panovník, jenž město vnímal jako své přirozené sídlo, mu vtiskl podobu politického i duchovního centra říše. Nechal zde vystavět významné stavby, mezi nimi i kostel Nejposvátnější Panny Marie, a roku 1356 zde zveřejnil prvních třiadvacet článků Zlaté buly. O několik let později, roku 1361, se v Norimberku narodil jeho ženě Anně Svídnické syn Václav IV., budoucí český král.

Připomínat, že Norimberk je rodným městem Albrechta Dürera, je zřejmě zbytečné. Malíř, rytec a grafik, průkopník autoportrétu, systematického studia flóry a fauny i zobrazování lidského těla podle živého modelu – a mnohem víc… Kdo chce poznat Dürera jinak než skrze reprodukce, najde v místním muzeu mnohé překvapivé souvislosti.

S nástupem 19. století se město proměnilo v jedno z průmyslových srdcí Bavorska. Právě zde roku 1835 vyjela na trať do Fürthu první osobní železnice v Německu, tažená lokomotivou Adler.

Nelze však pominout ani temnější kapitoly dějin. V Norimberku byly 15. září 1935 přijaty rasové zákony, které daly právní podobu nacistické ideologii a způsobily utrpení a smrt milionů lidí.

Během druhé světové války patřil Norimberk k hlavním cílům spojeneckých náletů. Dne 2. ledna 1945 bylo historické jádro města téměř srovnáno se zemí a v dubnu téhož roku, během pětidenní bitvy o Norimberk, utrpěla nevyčíslitelnou zkázu také průmyslová infrastruktura.

Po válce se dokonce uvažovalo, zda město nevystavět jinde. Nakonec však převážila snaha navázat na minulost – a Norimberk byl znovu vybudován, i když ne zcela autenticky.

Je třeba zmínit další primát – poprvé v dějinách lidstva zde byl ustanoven Mezinárodní vojenský tribunál. V Justičním paláci stanulo před soudem 24 válečných zločinců nacistického Německa a šest zločinných organizací. Proces, vedený Spojenými státy, Sovětským svazem, Francií a Velkou Británií, probíhal od listopadu 1945 do října 1946 a stal se mezníkem v chápání spravedlnosti, viny a odpovědnosti.

Norimberk je rodným městem malíře a rytce Albrechta Dürera

Kostel Nejposvátnější Panny Marie je gotický chrám, založený v roce 1352 Karlem IV. Lucemburským. Nachází se na Hauptmarkt, vedle tzv. Krásné kašny, a okouzluje bohatou sochařskou výzdobou, včetně předsíně a kaple sv. Michaela, v níž císaři prezentovali symboly moci. Uvnitř se nacházejí cenná umělecká díla, mj. Tucherův oltář z roku 1445 a sochy Adama Krafta. Zničený během II. světové války, byl zrekonstruován a dodnes slouží jako katolický kostel

Orloj zvaný Männleinlaufen, který je umístěný v arkýři ve štítu kostela Panny Marie, nechali vyrobit měšťané počátkem 16. st. na památku Karla IV. Měl připomínat Zlatou bulu z roku 1356, kde se určuje mj. také to, že každý nově zvolený římský král musí svolat říšský sněm do Norimberka. Jednou denně v poledne zazní troubení trubačů a objeví se sedm kurfiřtů, kteří třikrát obejdou císaře

V Norimberku se nachází zhruba padesát kašen; k nejznámějším patří Schöner Brunnen. Z osmiboké nádrže se do 19 m šplhá štíhlá pyramida připomínající špičku gotické kostelní věže. Kašnu zdobí 40 soch a ještě více nejrůznějších chrličů v rozličných podobách

Cesta k hradu

Advent mezi mosty času

Dnes, v adventním čase, proudí Norimberkem davy lidí. Setkávají se s přáteli, sdílejí očekávání Vánoc, vůni tradičního perníku a všudypřítomnou radost. Kostely se plní věřícími i ateisty, nacházejícími zde prostor často přesahující naše racionální vědomí.

Vznešené siluety pamětihodností, světla tržišť i tichá zákoutí připomínají, že jsme v místě, kde se v každém století potkávaly zbraně i múzy.

A tak i pro mne Norimberk představuje živou kroniku dějin Evropy – a zároveň naději, aby náš život zůstával především v našich vlastních rukou.

Toto osobní poselství posílám všem přátelům na tomto jedinečném portálu s přáním všeho dobrého do roku 2026.

Všechny fotografie Daniela Řeřichová