Poznávání světa

Občas se rád podívám na knihovní polici hned vedle pracovního stolu, kde mám uložené všechny své vydané knihy. Mezi nimi je i pět cestopisů. Dívám se na ně a v hlavě se mi vždy skládá až složitá koláž ze všech zahraničních cest, které jsme se ženou podnikli. Je to mix nejrůznějších zážitků, vesměs příjemně poznávacích.

Už od dětských let mě bavilo poznávat život ve světě, nejdříve prostřednictvím obecní knihovny a později po letech živě při cestách po kouzelném Středomoří i po tajemném Předním východě. Moje posedlost historií je už hodně starého data, a tak jsem si na všech našich cestách mohl poměřovat své nastudované poznatky s realitou. A sledovat tamější život v jeho rozdílnosti i podobnosti, vychutnávat si pohledy na moře, nádhernou krajinu i historické památky. Bylo to o to příjemnější, že moje žena měla podobné zájmy jako já, a tak jsme se mohli doplňovat a naše cesty společně prožívat a hodnotit.

Při svém dlouholetém studiu historie se můj zájem postupně soustředil na pochopení vývojových sinusoid starověkých civilizací, na příčiny jejich pádu a opětovného znovuzrození. Pochopil jsem, že je to důležité i pro poznání a pochopení vývoje lidstva a přesahu těchto vývojových zlomů až do dnešních dnů. Problémy současného světa se svými vnitřními příčinami příliš neliší od změn, které se odehrávaly ve starověku. Liší se, pochopitelně, daleko vyšší úrovní techniky i společenského pokroku. Velkou roli přitom hrály a doposud hrají stále stejné faktory – mocenské ambice, střet fundamentálních ideologií, národnostní otázky i často podceňované klimatické změny, které v historii negativně zasáhly celou středomořskou oblast. Jedna z mých knih – Civilizační problémy starověkého světa – o tomto problému blíže pojednává.

Jsem moc rád za vše, co jsem za svého dlouhého života mohl poznat a čemu jsem se mohl přiučit. Bohužel čas ubíhá, moje žena před lety odešla tam, odkud už není návratu, a zdravotní problémy mne připoutaly spíše k počítači a ke psaní.

Už jsem se několikrát přiznal ke svému velkému zájmu o myšlenky antických myslitelů. Jsou skutečně moudré. A tak si na závěr dovolím uvést ještě jednu myšlenku. Vyslovil ji římský lyrik Quintus Horatius Flaccus:

„Není nám dovoleno všechno vědět.“

Přes to vše je v podstatě lidského myšlení, kromě jiného, i věčná touha poznávat. Je jen otázkou, jestli není ten náš obzor poznání příliš úzký.