Hezké , těžké, z toho všeho se skládají lidé.

Geniální resumé, Zuzano, děkuji. Že prý, kdo nakrmí svědomí ospravedlněním, toho nehryže... Něco je labyrint, něco srdce ráj.

Na to nejsou snadné odpovědi. Každý má ty své, někdo si je ponechá pro sebe a nezveřejňuje je, z obavy, z nečistého svědomí, z ostychu, jiný je vykřičí do světa, ve snaze se ukázat, ve snaze něco dokázat, anebo jen, protože je člověk a má svědomí. Je to hodně těžké. Ale to někdejší tvrzení, že nejdůležitější ke spánku je polštář z čistého svědomí, to platí stále.

Děkuji nahoru i dolů za sdílení neatraktivního tématu. Jste moc hodní.

Povedlo se.

Ivo, bohužel. Zajímavě poskládané. :-)

Tvé verše mě oslovily , také si kladu takové otázky, zoufalé a někdy nic nechápající. Děsí mě, kolikrát byl motiv války reflektován v poezii i próze, ale děje se to pořád...