Postřehy z cest: Neapol a patron města sv. Januarius - II. část

Náhodou jsem se vrátila do města v Den zázraku (19. září), který se opakuje třikrát do roka. Ten den Neapol byla přeplněna lidmi. Do katedrály jsem se dostala až odpoledne. Vešla jsem do kaple sv. Januára a zeptala se, zda se očekávaný zázrak stal. Samozřejmě, zněla odpověď.

San Gennaro – sv. Januarius
Je patronem města a ochráncem před Vesuvem. Katolický kněz a biskup. Byl mučen a nakonec sťat 19. září 305 ve věku 33 let. Když odmítl obětovat bohům. Prohlásil, že bude obětovat jen Bohu pravému a tím si zpečetil svůj konec. Byl sťat za svoji víru u kráteru Solfatara bezprostředně předtím, než dorazil posel se zprávou o udělení milosti. Jeho krev zachytil do ampulky neznámý muž. Když ji později biskup sv. Severus převážel spolu s ostatky světce do Neapole, krev v nádobce náhle zkapalněla.

Jeho ostatky jsou uchovávány v jeho rodišti v Neapoli v dómu. V kapli, která nese jeho jméno, je za oltářem nachází ukrytá stříbrná busta, v níž je uložena lebka sv. Januaria a dvě fioly obsahující jeho krev. A právě zde se opakuje zázrak s jeho krví. Dnešní věda potvrdila, že se jedná o skutečnou zaschlou krev, která zkapalňuje v rozporu s fyzikálními zákony. Kdyby krev nezkapalnila, lidé věří, že Neapol postihne pohroma.

Krev zůstala ztuhlá v r. 1944 před posledním výbuchem Vesuvu. Stejně tak krev nezkapalněla 19.září 1980, kdy v listopadu postihlo Neapol a okolí ničivé zemětřesení, které si vyžádalo 3100 mrtvých a 9000 raněných. Přes četné vědecké pokusy dosud nikdo nedokázal tenhle zázrak jednoznačně vysvětlit.

Stavbu katedrály zahájil Karel I. z Anjou r. 1272, zakladatel dynastie Anjouovců /starší linie/. Anjouovci znamenali pro Neapol přínos, podporovali umění, ale nedokázali město ubránit před španělskými Aragonci.

Zajímavé je, že když se šlechta zasloužila o postavení obelisku sv. Januariu, dominikáni okamžitě zadali stavbu obelisku sv. Dominikovi s tím, že skutečným patronem Neapole je svatý Dominik (San Domenico). Nakonec musel papež vyhlásit patrony města oba světce, aby byl klid.

Kudy dál? Pěšky či se svézt?

Metro - via Toledo - uprostřed pěší zóny - vstup do linky 1. Dílo španělského architekta Oscara Tusquetse. Stanice je považována za nejkrásnější v Evropě. Stanice je v barvách modré, černé a okrové, které symbolizují moře, zemi a tuf (sopečná usazená hornina vzniklá z popela a prachu vyvržených při erupci).

Toulám se uličkami k bazilice sv. Kláry, kterou dal postavit Robert zv. Moudrý na přání své ženy Sancie de Mallorca. Kostel je v pískově žluté barvě, ve slohu provensálské gotiky, aby královně připomínal domov. Zde je také Robert spolu se svým synem z předchozího manželství, pohřben. Stejně tak několik členů panovnického rodu Anjou.

Když Robertův syn Karel předčasně umírá r. 1328 na malárii, Robert jmenoval dědičkou království vnučku Johanu a Sancha měla vládnout do Johaniných 25 let. Sancha však rok po manželově smrti se funkce vzdala a uchýlila se do kláštera, kde zemřela jako jeptiška. Její ostatky byly převezeny do klášterního kostela Santa Chiara. Právě zdejší ambit je zlatým hřebem, neboť zde v zahradě je křížová chodba zdobena barevnou majolikou. Klášter s křížovou chodbou naštěstí přežil bombardování Američany v r. 1943.

Rajská zahrada sv. Kláry

klaster-sv.-klary.jpg
Křížová chodba

I Robert holdoval vědám a literatuře. Na jeho dvoře pobýval Petrarca a Boccaccio.

Okružní jízdu nám provádí Mariella. Je to typická Italka z Jihu. Veselá, upřímná. Vypráví o sobě. Bydlí nedaleko Neapoli. Dojíždí, odmítá jezdit autem. "Tady se nedá jezdit. Já už tu zdemolovala tři auta. Tady totiž žádná pravidla neexistují. Ani svýho psa bych sem nevezla. Kdo jezdí po Neapoli, ten je skutečně dobrej řidič." Průvodcuje po celé Kampánii. V mládí strávila nějaký čas v klášterní škole ve Francii. Mluví plynule třemi jazyky.

Jezuitský kostel Gesú Nuovo má neobvyklé bosované průčelí z tmavých lávových kamenů

Moje poslední zastávka je na Piazza del Gesú Nuovo, kde je kostel stejného jména, který má zajímavé průčelí.

Zde pobýval prof. Giuseppe Moscati. Narodil se 25.července r. 1880. Po skončení studií medicíny se cele věnoval nemocným a zároveň připravoval mladé lékaře do praxe. Přispíval i do lékařských časopisů a zúčastňoval se kongresů v zahraničí, v Edinburgu, Vídni a Budapešti. Náročná práce ho zcela vyčerpala a nalomila jeho zdraví. Umírá v necelých 47. letech 12. dubna 1927. Svatořečen Janem Pavlem II. r. 1987. Liturgický svátek připadl na 16. listopad. "Svatý doktor z Neapole" Giuseppe Moscati je v kostel Gesú Nuovo, v druhé kapli pravé boční lodi pohřben .

Neapol
Pracovna prof. G. Muscattiho

Na špalku je klobouk a nápis. Chi ha, mette. Chi non ha, prende. Kdo má, ať vloží. Kdo nemá, ať si vezme. Giuseppe léčil chudé zadarmo, na vlastní náklady. Giuseppe Moscati zvaný "doktor chudých" je nejmilovanější světec Neapole.

Zdroje:

Jan Chlumský: Vzory křesťanského života
Concetta Celotto a spol. Napoli
Petr Čornej a spol.: Evropa králů a císařů
Země světa: Itálie Kampánie

Fotografie: Michaela Přibová

Postřehy z cest: Neapol a patron města sv. Januarius - II. část