Na konci zimních cest
vždy tichý stojí dům,
podoben nějak otázce,
mraku či zázraku.
Jako by strážcem byl
všech lidských toužení,
i v zimě bílá zahrada
zavoní růžemi.
Jak byl by ostrovem
v tom šedém moři smutku,
v krbu se topí polínky
z žalu a ze zármutku.
__ __ __
Tak často mívám sen
o domu s kuráží
a klidným spícím psem
na slunném zápraží.
8
komentářů
Soňa Prachfeldová
20.2.2026 16:24
Krásné moc. Kéž by se v krbu spálilo co nejvíce bolu a soužení.
Irena Stollová
20.2.2026 07:46
Děkuji vám, milé dámy! Je s podivem, že dneska ještě někdo čte verše. Moc mě to těší :-)!
Jana Šenbergerová
19.2.2026 23:09
Pro mě takové krásně hřejivé zimní pohlazení.
Iva Bendová
19.2.2026 16:28
Děkuji, Irenko, za zimní zasnění, moc hezká báseň.
Irena Mertová
19.2.2026 13:59
K básničce se vracím, je na první pohled hezká a na druhý k zamyšlení... :-)
Květa Chobotová
19.2.2026 11:57
Velice se mi líbí.
Ingrid Hřebíčková
19.2.2026 08:48
Pěkné.
Michaela Přibová
19.2.2026 08:41
Moc hezká báseň. Křehká vzpomínka.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Fotbalová tipovačka
-
Kvíz i60 - 18. týden
Stárnutí. Všichni se mu snažíme čelit, ale nikdo mu nezabrání. Víte, co se děje s tělem během…
- Foto dne
Aktuální anketa
Jste vášnivými čtenáři? Kolik knih přečtete za rok?