Jen tak si jít, v hlavě tečky, čárky, písmena. Rytmicky je spojovat s kamínky pod nohama, třpytivou rosou v prohlubních listů, svištěním větru ve větvích stromů, bubláním bystřin, které svazují lesy s loukami modrými stužkami hbité vody, která občas poutána oblaky nasákne modří jasné oblohy, aby provázky deště spojila nebe se zemí, lesní studánku s mořem, moře s oceánem a skrze rostliny i člověka s člověkem.
