Z deníku krasavice lázeňské: Šviháci lázeňští, kam jste se poděli?
K historkám lázeňským patří neodmyslitelně švihák lázeňský. Jak prdel na hrnec, abych tak lapidárně podotkla.
Celá léta jsem si myslela, že až jednou nastane ten správný čas a já započnu jezdit do lázní, budu mít co dělat nejen s procedurami, ale i se šviháky. Že je budu muset odhánět francouzskou holí, dotěry jedny.
Správný čas nastal a já se ocitla v lázních. Francouzské hole, pravda, nemám, neb nejsou mi zatím k chůzi zapotřebí, ale nejsou potřebné ani k odhánění šviháků lázeňských. Neboť vězte, že tento druh mužů, dříve běžný, prostě vyhynul!
V mých lázních je devadesát procent žen. Z těch zbylých deseti procent tvoří dobré tři čtvrtiny manželé přítomných klientek. No a ten zbytek…nestojí za řeč. Nestojí za laškovný pohled osamocené krasavice lázeňské, jakou jsem například já. Neboť pokud se vyskytne muž, jenž není doprovázen manželkou, pak má v bazénu na sobě růžové – RŮŽOVÉ – plavky a ručník o odstín tmavší. Uznejte, že takto vyzbrojený muž není tím pravým mužem pro mě. No, a když si ho představíte s koupací čepičkou lemovanou ozdobným okrajíčkem na plešaté kebulce, pochopíte, že si zde v lázních zoufám. Lázeňský švihák je vyhynulý druh…
Krom růžového kavalíra se zde ještě vyskytuje tvor sice pohlaví mužského, ale též zcela k nepotřebě. Vyznačuje se zoufalým pohledem, oděn v tepláky, jež smutně tahá za sebou, přišlapujíc si je kroksama z vietnamské tržnice.
Když jsem tak zmínila tu pokrývku hlavy, nezbytnou, aby vás pustili do bazénu; nejen růžový kavalír, ale my všichni, co se plácáme ve vyhřátém bazénu, jsme korunovaní touto hrůzou. Koupací čepička je něco, s čím se nikdy nesmířím. Je to pro mě zcela traumatická záležitost a nasazuju si ji s největším sebezapřením. Maličko mi pomáhá, že s nasazením čepičky odkládám brýle, a tudíž se nemohu spatřit v plné své kráse, ale já vím, že ostatní mě vidí. A vidí tvora, který má svou hřívu blond vlasů narvanou do plastové čepice, a že se z celkem normální osoby vyklubala larva. Ani to, že ostatní vypadají stejně blbě jako já, mi moc nepomáhá. Ono když si na pleš nasadíte čepici s krejzlíkem, tak to není taková tragédie, jako když do stejné parády narvete vlasy, co vám zakrývají mnohé nedostatky na kráse, jako je zelená pleť, vrásčitý krček a rohaté čelo. V momentě, kdy si nasazuju tenhle doplněk, stávám se menší a ještě menší, až bych byla nejradši nejmenší v celém bazénu. Krasavice lázeňská? Pchá! Taky vyhynula! Takže v bazénu jsme si všichni kvit. Nezvlčím. Nebudu mít totiž příležitost…
Psáno v listopadu 2015
Pošlete odkaz na tento článek
Píše se rok 2025, od sametové revoluce utekla už více než třicítka dlouhých let a já si zavzpomínala na dobu v úsvitu nových dějin plnou…
V úvodních dekádách svého života jsem lázně vnímala jako něco, co se mě osobně až tak netýká. Lázně jsou jen pro staré a nemocné, myslela…
Pokud nepřijedete do Karlových Varů jen na skok, ale zdržíte se nějaký ten den, nemusíte jen korzovat po kolonádách, ochutnávat prameny a…
Léčebné lázně Ensana Health Spa Hotels zařazují na základě předběžných výsledků studie ONKOFIT-SPA jako první v České republice rozšířenou…
Člověk by pro sebe měl něco dělat, nikdy není pozdě, i když může být brzy. Nejlépe je skloubit všechny činnosti, které blahodárně působí na…
Léčebné lázně Mariánské Lázně rozšiřují spektrum léčebných indikací a nově se zaměřují také na dermatologická onemocnění, včetně lupénky a…
Do Poděbrad jezdívám docela často. Ostatně, nemám to sem z Hradce Králové daleko. A hlavně, je to pro mě příjemné místo, kde si umím (i…
Byla jsem od mládí velká luštitelka křížovek. Ve většině z nich se objevovaly belgické lázně na tři … se zvláštním krátkým názvem „Spa“,…
Z pohledu mého bydliště jde o nejbližší polské koupele, proto jsem je navštívila už dvakrát. Pokaždé šlo o víkend spojený s pobytem v…
Než jsme se nadáli, přišel podzim a s ním podzimní prázdniny pro školáky a tím pádem i pro naše tři vnuky. Nemohli jsme přece dopustit, aby…
Místo, kam jsem se chtěla vždycky podívat, dokonce jako astmatik bych tam třeba ráda i jela na lázeňskou léčbu, ale bohužel, bydlíme hodně…
Stalo se to jako mávnutím kouzelného proutku. Najednou mini nebylo hitem. Ženy, které chtěly jít s módou, začaly nosit prodloužené sukně ve…
Nelahozeveská náves nebyla jen obyčejnou venkovskou návsí. Bylo to frekventované, společenské centrum vesnice, se dvěma lavičkami pod…
Každý se s ním někdy setkal. Nebo skoro každý, abych byla objektivní. Možná jsou mezi námi tací, co ho nikdy nevlastnili a ani nevyrobili,…
Asi všichni pamatujeme, že první květen se v bývalém Československu neobešel bez masových průvodů. Dnes si ho jen jako Svátek práce…
Leží pŕede mnou velká černobílá fotografie, která vznikla před více než sto lety. Je to nejstarší a také největší snímek z mého papírového…
Táta se do naší mámy bezhlavě zamiloval ve svých necelých 48 letech. Hnědooká blondýna mu obrátila staromládenecký život naruby. To se…
Znáte ten pocit, kdy máte velkou chuť vypnout, oprostit se od každodenních starostí a pohladit se po duši? Já v takovouto chvíli pootočím…
Dívám se na fotografii prababičky a pradědečka z matčiny strany. Prababička Marie se narodila roku 1876 a pradědeček Jan roku 1873.…
Co byste si přáli, aby po vás jednou na světě, až už tu nebudete, zůstalo? Lidem, kteří vám byli nejbližší? Popřípadě dalším generacím,…
Letos v červnu to je právě padesát let, kdy jsme v roce 1974 opustily naší Střední průmyslovou školu oděvní a rozlétly se do všech koutů…
Já nechápu, proč lidi odsuzují tu nádhernou dobu mého dětství a mládí, ten skvělý a jistoty zaručující socialismus pod vedením rodné matky…
Koronavirová pohroma nebyla první ani poslední. Co je lidstvo lidstvem, každou chvíli se něco nachomejtne; tu mor, tu chřipka, tu virus. To…
Ostravské Lauby prošly obnovou, dnes je to zcela nový objekt. Z těch původních něco pamatuji i já. Teď po rekonstrukci se mi vybavují…
Celé dva měsíce, to zní jako věčnost. Koupání, výlety na kole, stát v potoce po kolena ve vodě, stavět hráz z kamení a větví, jen aby byla…
Jako dítě jsem prázdniny trávila nejraději s babičkou a dědečkem v malé vesničce u Příbrami. O těch jsem už ale napsala článek Prázdniny na…
Kolem mé starší sestry se motala příliš velká spousta kluků. Tedy tak to aspoň mně, třináctileté mladší sestře, kolem níž se nemotal kluk…
Psal se rok 1969, akorát jsem vyšla 5. třídu a čekala mě změna, na kterou jsem nebyla připravena. Sestra Míša odjela do Anglie, začaly…
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do krásných mladých let. Už jsem se na portále zmiňovala o cestě, která nám…
Ráno na chatě se probudilo do jasného a slunečného dne. Modrá obloha bez mráčku předpovídala krásný letní den. Ještě chvíli ležet se…
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě vystupujeme na malém venkovském nádraží, kde nás očekává babička s dědečkem. V…
Pokud jsme bydleli v domku se zahradou, nechyběl pes u boudy a kocour v domě. Málo si už pamatuji na drobného, černého, ale velmi…
Můj tatínek na záchod nechodil jinam než domů a pokud to ráno před odchodem do práce nestihl, mohly jsme se sestrou a maminkou spolehlivě…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní prázdniny. A věřte, či nevěřte, i tenkrát bývala pořádná horka. Na to byli ovšem…
Touhou. Vzpomínkami. Dětstvím. První láskou. Lesními jahodami. A taky první tajně vykouřenou cigaretou.
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny většinou velmi podobně, a tak se mi časem spojily do jedné velké a krásné…
Volné chvíle jsme s manželem trávili na Brněnské, tedy Kníničské přehradě. Kozí Horka byla ke koupání a rekreaci u vody přímo ideální,…
Prázdniny, jak moc jsme se na ně vždy těšili. V posledním červnovém týdnu ztratila škola svůj přísný řád. Přestala strašit zkoušením a…
Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti…
Ne, ne, nechci psát o dramatických událostech léta 68. Ráda bych pouze doplnila kaleidoskop doby o střípky, které uvízly v paměti jedné…
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně, jako jsou jimi dětská srdce naplněná až k prasknutí? Možná, že ano. Určitě…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době jsme spolužačky, i já, již dávno odrostly školním lavicím. Myšlenky na „Dva roky…
V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To…
Ony už to vlastně nebyly prázdniny, byla to naše první dovolená. Bylo nás pět, a měly jsme za sebou první rok v pracovním procesu po…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první dovolená. Dva týdny.
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z kraje padesátých let. Byl to ten rok, jak v rádiu hlásili, že k nám začaly…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář Mládeže. Aby byla skutečně pro mladé, měli stanoven limit do 30 let věku.…
Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních! Hurá! Naplněna očekáváním čehosi úžasného s nerozlučnou kámoškou Janou hodiny…
Psal se rok 1968, byly jsme se sestrou v té době u Aninky na chalupě, blížil se konec prázdnin. Všechno se seběhlo toho rána tak rychle,…
Když jedna etapa skončí, další začíná. Každý se občas sem tam ohlédne a přemýšlí, co mohl udělat jinak, proč tomu či onomu řekl to, čeho…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku francouzského spisovatele Marcela Prousta. Následující jeho otázku jsem si už kdysi…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem vstoupila koncem studia na gymnáziu. Otázka, co dál, byla nabíledni. Nebyla…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v malebném údolí - to jsou Repechy u Protivanova. A já se s ní seznámila už v…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí, snad bájným Ikarem počínaje, až teprve bratři Mongolfierové zabodovali…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky Repechy, a to v roce 1959.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
-
Kvíz i60 - 10. týden
Dne 1. března 1955 byla vyhlášena nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – CHKO Český…
- Foto dne
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1801
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %