Vysoký tlak v plicích často vypadá jako jiná nemoc

Jeden až dva roky. Přibližně tak dlouho trvá, než se pacienti, kteří mají vysoký tlak v plicích, dozví, že mají právě plicní hypertenzi. Tato vážná nemoc, která může vést až k selhání srdce, postupuje plíživě.

Zejména v počáteční fázi se projevuje stejně jako řada běžnějších chorob, například jako astma: pacienti špatně dýchají, bývají unavení a bolí je na hrudi. Na to, že jde o větší problém, je po delší době upozorní až modrající rty nebo konečky prstů. Lékaři varují, že jenom včasné odhalení příčiny potíží a nasazení správné léčby předejde závažným zdravotním komplikacím. 

„Plicní hypertenzi mají v Česku tisíce lidí, potýká se s ní přibližně 1 % dospělých. Ve vyšším věku, u osob starších 60 let, se vyskytuje ještě častěji,“ popisuje prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Typickým příznakem plicní hypertenze, která zvyšuje krevní tlak v plicních cévách, je dušnost při námaze. Nemoc provází také suchý kašel, únava a nízká fyzická výkonnost. V pokročilých stadiích se přidávají otoky, promodralé rty nebo konečky prstů, vykašlávání krve nebo mdloby. „Právě nenápadný začátek a podobnost plicní hypertenze s jinými chorobami často vedou k pozdní diagnóze. Zejména v rané fázi se často zaměňuje za astma,“ vysvětluje prof. Jansa.

Plicní hypertenze existuje ve více variantách. Stovky lidí se v tuzemsku potýkají s tzv. plicní arteriální hypertenzí (PAH), která významně ovlivňuje kvalitu jejich života. S postupem nemoci pacienti přestávají zvládat běžné denní činnosti a jednoduché aktivity, jako je návštěva lékaře nebo nákup. Často jsou tak odkázaní na pomoc druhých. Péče o ně je podobná jako péče o pacienty se závažnými formami rakoviny, a navíc má i výrazný socioekonomický dopad. Většina pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod a jen přibližně třetina z nich zůstává ekonomicky aktivní. „Naději na kvalitnější a delší život přináší moderní terapie. Jejím cílem je zmírnit nebo úplně zastavit nepříznivé dopady plicní arteriální hypertenze na srdce a oběhový systém,“ přibližuje prof. Jansa.

V Česku se léčba plicní hypertenze soustředí do tří specializovaných center, která jsou ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, v IKEM v Praze a ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Většina případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic. Příčinou ale mohou být i autoimunitní choroby nebo plicní embolie. Právě na pacienty, kteří prodělali akutní plicní embolii, cílí v Česku od roku 2023 screeningový program, který pomáhá s jejich včasným záchytem. V současné době je program součástí projektu Podpora plicního zdraví v ČR. „Bez včasné léčby může onemocnění skončit fatálně, pacientům totiž postupně selhává pravá komora srdeční,“ upozorňuje prof. Jansa.

Plicní hypertenze výrazně zasahuje i do psychiky pacientů. Časté jsou úzkosti a deprese, které souvisí nejen s průběhem nemoci, ale i s únavou a nejistotou do budoucna. „Důležitou součástí péče je proto také psychologická podpora,“ říká Milena Kaftanová, předsedkyně Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které nemocným v tuzemsku pomáhá už více než 20 let. Sdružení šíří osvětu a pro pacienty a jejich blízké organizuje řadu akcí. Jednou z nich je výstup na brněnský hrad Špilberk, který sdružení pořádá 10. května, u příležitosti Světového dne plicní hypertenze. Zúčastnit se ho mohou nejenom nemocní, ale i jejich rodiny a přátelé. „Společně jsme silnější, tak zní i naše motto,“ dodává Milena Kaftanová.

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
2 komentáře
Naděžda Špásová
Kdysi jsem s plícemi jeden problém měla. Byla jsem dítě v ozdravovně to ustalo a teď jsem v pohodě. Můžu si dát i cigaretu. Jednou za rok chodím na kontroly na plicní.
Oldřich Čepelka
jedna kardioložka mi před časem vysvětlovala, že tito lidé mají většinou nadváhu a málo pohybu a že postupně se zvětšující pohyb až do denně 6-8 tisíc kroků svižným tempem denně by jim mohl potíže výrazně snížit. Ale že lidé většinou chodí a chtějí nějaké léky. (já to považuji za příznak zdětinštění obyvatelstva, které málo spoléhá na sebe a přednostně hledá pomoc někde jinde. - ale to je skoro filozofické téma) . Možná paní doktorka neměla přesně na mysli PAH, ale obecně vyšší tlak, zadýchávání a selhávání srdce i při minimální námaze. (Zas dodávám sám: Lidi to paradoxně "léčí" bázlivým klidem, místo aby se rozpohybovali.) Kamenujte mě, přijedu kvůli tomu do Kácova...

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?