Saxofon do noci
divoce lkal,
ty jsi se můj milý
na jinou smál.

A já tam seděla,
se srdcem v uzlíčku
a tiše plakala
tu naši písničku.

Z pódia zazněly
vítězné fanfáry,
za víčky rosu mám
a duši na cáry.

Najednou stojí tam
pár modrých očí,
smím prosit říkají,
z nich hlava se točí.

Saxofon do noci
tklivě se bouří,
mé srdce najednou
po lásce touží.