Pouze necelá polovina lidí v Česku pravidelně snídá. První jídlo si podle průzkumů dopřává jen 48 procent lidí, většinou s odůvodněním, že mají ráno málo času. Třetina si ho dá až později, například v zaměstnání, a často jde o jogurt, který jim dodá energii a podpoří správné zažívání.

Masové vynechávání snídaně však předseda Společnosti pro výživu a primář dětské polikliniky Fakultní nemocnice Motol Petr Tláskal označuje za varující. Dlouhodobé studie podle něj ukazují, že lidé, kteří pravidelně snídají, mají menší sklon k rozvoji obezity a s ní spojených onemocnění. „Důvodem příznivého účinku snídaně je její sytící účinek, což v další fázi dne snižuje potřebu energeticky bohatých potravin, které, zvláště jsou-li v nadbytku, zatěžují metabolické procesy těla,“ vysvětlil lékař.

Pokud je součástí snídaně mléko a mléčné výrobky, kvalita snídaně podle něj stoupá. Tělo získá vápník a kvalitní bílkovinu. Snídaně se zakysaným mléčným výrobkem přivádí do těla probiotické mikroorganismy, které upravují střevní mikroflóru, chrání ji před škodlivými bakteriemi a pomáhají i trávicím procesům.

Jogurty podle průzkumů jí denně nebo skoro každý den 24 procent mužů a 40 procent žen. Tři čtvrtiny lidí využívají jogurt také k vaření. Nejvíc jedí jogurty ženy mezi 26 až 40 lety a rodiny s dětmi.

Snídaně by měla pokrýt 20 procent denního energetického příjmu. Má velký význam pro mozek, který potřebuje trvalý příjem cukru. Jeho přirozené rezervy v játrech jsou malé. Během nočního lačnění se vyčerpají a musejí se tělu dodat. Pokud se tak nestane, klesá výkonnost. Studie u dětí prokázaly, že když nesnídají, zhoršuje se jejich pozornost a vizuální vnímání.

„V našem zhodnocení různých ranních jídelníčků se ukázalo, že z tohoto hlediska nejlepší formou snídaně jsou cereálie s mlékem či mléčným výrobkem, kdy si tak náš organismus nejlépe doplní i potřebný vápník a kvalitní bílkovinu,“ shrnul Tláskal.