Ztratilo se jaro,
z ulic, i ze zahrad,
vůbec se nezeptalo,
už letos kolikrát.

Tak uprostřed vlády
se někde ukrývá,
otočilo se zády,
kalendář omdlívá.

I my jsme z toho smutní,
dlouho jsme doufali,
za dlouhých zimních nocí,
jsme na něj čekali.

Tak jaro, vrať se zpátky,
opuštěný je trůn,
přec nedáš šanci sněhu
a taky mrazíkům.

My voláme tě, haló,
ptáci i kytičky,
potřebujem tě tady,
včelky i lidičky.