Jitko, Tvé touze po moři dobře rozumím, moc hezky jsi to vyjádřila. Doufej, že touha se ještě může stát realitou. Pak se s Tebou budu upřímně radovat i já.

To je dobře, Jitko. Nemyslím si, že bys zrovna ty byla urputná, bylo to míněno obecně, a nejen ve vztahu k moři. Ve tvých verších vnímám spíš lásku a touhu.

Já si také nemyslím Jituško,že bys byla urputná,jen tvá touha po moři je nejen ve tvé hlavě,ale i v srdci.Moře je nádherné,já ho také " můžu " a o to více držím palce,aby ses tím pohledem mohla pokochat...Souhlasím se Zuzkou,moře a ty jste prostě dvojka...

Jano,vůbec nejsem urputná,nemusím mít všechno,po čem toužím,ale toužit si můžu po všem,třeba i po tom moři,žila jsem z toho vždy po celý další rok,tak mě to teď chybí,tak se aspoň z lásky k moři takto vypisuji.

Asi mám štěstí, že jsem rodilý suchozemec, kterého velká voda spíš děsí, než aby po ní toužil. Po čem upřímně toužíme, to se nám dřív nebo později vyplní, jen bychom neměli být příliš urputní. Jitko, věř, že se s mořem zase setkáš...

Připadá mi nespravedlivé, že někdo, kdo má tolik rád moře, má k němu tak daleko.

Ano, Ano, Jitka a moře jsou spolu spjati. Moc se mi líbí obrat "stopa mé touhy".