Vítr už fouká ze strniště a my se ještě léta držíme jak klíště a ještě všemi barvami hraje náš čas, než nakonec zešedne jak vlas.
Už jsou tu první plískanice a první rána sychravá však ještě nadechnou se plíce a trocha síly zůstává na sklizeň životních plodů a na přemýšlení, co máme říci při odchodu.
Hra
Proletěl jsi mým životem
tak jako létavice
jak míč, co skončil za plotem
a nehledám ho více
prý pro něj plakat nemusím
prý byla to jen hra
však škrábanec na duši
mám jako od tygra
