Ilustrační foto: devwebpro.com
Proč jasné nebe náhle barvu ztrácí, když tvoje modré oči potemněly, proč radost mizí jako tažní ptáci, když naše sny si tolik rozuměly. Proč vlny moji mysl rozhoupaly, když na mnohém už tolik nezáleží, proč pluji tu a dýchám s tebou v dáli, když bílá loď se blíží ku pobřeží.
Hodnocení článku:
0 hodnocení
SDÍLET
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Jana Šenbergerová
23.10.2013 08:57
Proč? Otázka, která nás provází úskalími života, co svět světem stojí. Proto se vůbec nedivím, že sis ji položila i ty, Zuzko, a to jako vždy ve velmi trefných spojeních.
Olga Štolbová
22.10.2013 22:28
Zuzko,jen pluj a dýchej - potřebujeme tě.
Jiří Libánský
22.10.2013 20:04
Zuzana je jak parník, který má stále dost páry. :-)
Jitka Chodorová
22.10.2013 10:01
Proč,když bílá loď už zakotvila,
proč cítíš se jak malá mořská víla?