Revizor ČSD a opilí "dederóni"

Felix Kroček, revizor Československých státních drah, nastoupil jednoho dne do služby v časných ranních hodinách. Čekala ho dlouhá denní směna, v plánu kontrol měl zařazeno několik osobních vlaků na lokálce a též frekventované rychlíky do Havlíčkova Brodu a do Prahy. Na lokálce nejdříve bedlivě sledoval činnost vlakové čety, poté provedl pár namátkových kontrol jízdních dokladů cestujících, občas s některými zažertoval, především se stálými cestujícími, kteří se zde přepravovali denně za prací. Mládeži cestující do škol a učilišť udělil několik pokut za nedovolené kouření a poté se přemístil spěšným vlakem do Brna.

Naproti nádraží v mléčném baru si před další cestou dopřál dobrou snídani. Před odjezdem rychlíku do Havlíčkova Brodu stačil ještě prohlédnout stav soupravy a udělat si pár poznámek do deníčku a během jízdy se věnoval běžné pracovní činnosti. V Havlíčkově Brodě použil služební telefon, vedoucímu oznámil zatím bezproblémovou směnu dle plánu. Pár minut před odjezdem vlaku do Prahy využil ještě k návštěvě služebny železniční policie, kde ho již za ta léta služby dobře znali, s konstatováním, že doufá, že jejich služeb nebude muset použít. Vlaky na hlavní trati jezdily včas a tak tedy dalším plánovaným rychlíkem pokračoval do Prahy. Necelé hodinové pauzy před návratem do Brna se dalo v Praze Holešovicích využít k obědu v nádražní restauraci. Po obědě zvládl vypít ještě kávu než se odebral k mezinárodnímu rychlíku jedoucímu z Německa.

Před odjezdem se domluvil se slovenskou vlakovou četou, která vlak doprovázela z Děčína až do Štúrova, jakým způsobem budou vykonávat revizi jízdenek a začal procházet vlak společně s průvodčím. Každý vždy zkontroloval jeden oddíl a postupoval dál. Felix Kroček narazil v jednom z oddílů na skupinu čtyř mladíků z bývalé NDR, kteří měli jízdenky pouze do Prahy. Zde se pozdržel vysvětlováním, že nemají již platné jízdenky, neboť Prahu minuli a nejbližší následnou stanicí je až Havlíčkův Brod. Průvodčí mezitím pokračoval do dalšího vozu. Felix Kroček trpělivě německy vysvětloval značně přiopilým mladíkům, že přejeli cílovou stanici a musí si doplatit jízdné z Prahy do Havlíčkova Brodu, popřípadě rozhodnou-li se cestovat dál, tak i do jiné stanice. Mladíci však trvali na tom, že jedou do Prahy a chtějí vystupovat v Praze. Revizor Kroček se opět marně pokoušel jim situaci vysvětlit. Značně rozezleni mu začali nadávat, nadávali na Československo, na prezidenta Havla a tvrdohlavě trvali na tom, že musí vystupovat v Praze na hlavním nádraží.

Začali být značně agresivní a dala se tušit velká nepříjemnost. O doplacení jízdného již vůbec nemohla být řeč. Felix Kroček tedy nehodlal dále situaci s opilými cestujícími řešit a měl v úmyslu se odebrat do sousedního vozu. V odchodu mu ale bylo zabráněno. Opilí mladíci mu začali dávat za vinu, že za to všechno může také on, československé dráhy a ještě též celý československý komunistický bordel, že musí zařídit, aby vystupovali v Praze. Násilím jej vystrkali z oddílu až na představek vozu, otevřeli dveře a vyhrožovali mu vyhozením z jedoucího vlaku, jestli pro to něco neudělá. Napadlo ho volat o pomoc, ale vůz byl poloprázdný, všechny oddíly pozavírané a na chodbičce nikdo. Hlavou mu kmitla představa jeho samotného letícího z jedoucího vlaku do kolejiště a začal usilovně přemýšlet, jak situaci vyřešit. Bylo mu jasné, že na agresivní opilce musí nějak takticky a diplomaticky, jinak že s nimi nic nezmůže. V tom okamžiku pochopil, že své vyhrůžky němečtí agresivní opilci myslí zcela vážně. Povzpomínal celou řadu německých slov a výrazů, které snad ani nikdy dříve nepoužil ba možná ani neznal, nasliboval jim, že v Havlíčkově Brodě okamžitě zajistí, aby bylo přistaveno taxi, které je zdarma na náklady ČSD dopraví do Prahy.

Opět chtěl odejít, ale z představku vozu jej již nepustili a byl tam nucen setrvat celou cestu jízdy až do Havlíčkova Brodu. Střídavě vždy jej dva mladíci hlídali a další dva přinášeli z jídelního vozu další zásoby piv a kořalky, jejich opilost se stupňovala, což se v konečné fázi zdálo být spíše výhodou. Vlak se blížil k Havlíčkovu Brodu, Felix Kroček, ve kterém byla po celou dobu opravdu jen malá dušička, je znovu ujistil, že po zastavení vlaku ve stanici ihned všechno zařídí k jejich plné spokojenosti, až kupodivu dosáhl toho, že tomu opravdu uvěřili. Po zastavení vlaku se mu z vozu podařilo vystoupit jako prvnímu a naštěstí výpravčí stál nedaleko. Naléhavým máváním rukou jej přivolal a než mladíci posbírali svá zavazadla a stačili vystoupit z vozu, výpravčí již také vysílačkou přivolal příslušníky železniční policie, kteří naštěstí stáli na druhém konci nástupiště.

Opilí mladí „dederoni“ si ve svém stavu opravdu mysleli, že jejich přání bude vyhověno a bude jim přistaveno taxi. Výpravčí se ještě Felixe Kročka zeptal, chce-li situaci dále následně řešit, ale ten to rezolutně odmítl s tím, ať urychleně vypraví vlak, do kterého hned zpět nastoupil, že už je nechce ani vidět. Revizorova zpočátku bezproblémová směna se ke konci takto značně až dramaticky zkomplikovala.

Revizor ČSD a opilí "dederóni"

JSTE TU POPRVÉ?

Aktuální anketa

Kontakt

Více