Jako za mlada. Při těchto slovech se mi hned vybaví náš - v té době - nový soused. Před důchodem si splnil svůj sen z mládí: nastěhoval se na vesnici a koupil si motorku. Nebyla jen ledajaká. Opravdu "kus". Jen jednu chybu měla. Neměla ten správný "hlas". Aby se mohl zařadit do vytoužené skupiny motorkářů, učinil patřičné úkony k nápravě.

Pod okny v kočáře spalo miminko a za plotem, asi 3 metry, denně nastávalo "ladění" motoru, bez ohledu na nějaké děti za plotem. Nepomohla ani prosba o trochu shovívavosti a ohledu k malému děcku. Opak byl pravdou. Začal se chovat "jako za mlada". A tak to zůstalo i další roky. Děti povyrostly a my pochopili, že nějaké námitky k "mladému" sousedovi jsou zbytečné. Dříve nesměl a nemohl, tak teď si užívá radovánek jako za mlada. 

A tak my, sousedé, nyní už důchodci o nějaký ten rok mladší, se snad také dočkáme, až na nás přijde ten správný čas a také budeme jako za mlada.