Ovíjíš mé tělo
jako pavouk sítí,
klepeš na mé čelo
jako krupobití,
city bloudí zticha
jako Ofélie,
láska není pýcha,
slzy nezakryje.

Křehká pomyšlení
náhle stojí nahá,
láska přece není
bezdůvodně drahá,
barevná i bílá,
nebetyčné snění,
malá mořská víla
v trýzni každodenní.

Jako bouře s bleskem
prodírám se křovím,
zasažena steskem
touhy nevyslovím,
den je divně krátký
jako ticho svátků,
není cesta zpátky,
stojím na začátku.