Má láska létá a nezná žádný směr, cit v pouta splétá a žije na úvěr, a když se připozdívá, své touhy neukrývá, má láska vzkvétá jak radost z dětských her.
A když se vzdálí, tak nezná žádný čas, stesk neoddálí a ve tmě dýchá snáz, a jako plátna matná jsou rána nenávratná, má láska pálí jak neodbytný hlas.
Ach ta láska, ta nám dává zabrat. Je třeba ji trochu zkrotit aspoň rýmy. A nejlépe, Zuzko, těmi tvými. Obsahují všechno, co není lásce cizí, včetně radosti, smutku i různých vizí.