Zakláním hlavu,
vnímám letní nebe,
bělavý kouř
jak stádo táhne dál,
zavírám oči,
vidím všude tebe,
to další den
svou sázku rozehrál.

Barevné tóny
o ticho se tříští,
Pan s píšťalou
své sólo neztlumí,
má věčná lásko,
dávná, dnešní, příští,
proč náruč tvá
mě ztišit neumí?

Bělavé mraky,
mlha v očích studí,
a jitra hlas
se němě hádá s tmou,
jen já tu nespím,
sen se neprobudí,
má tvoji tvář
do plátna vetkanou.