Snad není na světě člověk, který se nevěnuje nějaké zálibě - koníčku. Ani já nejsem žádná vyjímka. Od dětství jsem hodně kreslila, a hned všechno rozdala, chodila na gymnastiku, vyráběla dárky...

Mám tři kluky jako buky, a za dob mého mládí a jejich dětství byl oděvní průmysl značně střídmý, a tak jsem si začala vyrábět sama doma košilky, kalhoty, bundičky, čepičky, svetříky... Při třech dětech jsem neměla tolik času na kreslení, takže jsem spojila příjemné s užitečným, a vyráběla oblečení s obrázky, a to nejen pro děti. Občas něco nakreslím i na zeď, pro potěchu oka. Pokud mám více času, kreslím i na papír. 

Kromě toho ráda čtu, chodím do divadla, na výšlapy a výlety po vlasti rodné.

Co se sportu týče, nejsem žádná super přebornice, občas si zacvičím s jednoručními činkami, které jsem dostala od svých synů pod stromeček, zašlapu na rotopedu, zacvičím břišáky.

Poslední dobou se hodně věnuji a zkouším doma vyrábět vše přírodní, bez chemických konzervantů,barviv a jiných dochucovadel - marmelády, kečupy, povidla. Peču si kváskový chleba, špaldové koláče, dělám si jogurt, tvaroh, zakysanou smetanu, ale i šampón, gel na praní...

Je toho jěště hodně, co chci stihnout, co chci vyzkoušet, však na to mám celý zbytek života.

Brzo mi přibude další, a pro mě druhý (prvním byly mé děti) nejkrásnější koníček - budu babičkou, a na to se těším.

Opravdu moc!