Překvapení na houbách
Ilustrační foto: ingimage.com

Z medií stále slyším houby rostou, lidé chodí s plnými košíky hub. A tak jsem se také vydala do lesa.

Po lese chodím hodinu, a nic, pouze sem tam houby nejedlé (prašivky). Chodím dvě hodiny a najednou slyším chrochtání, otočím se, a o kus dál, bachyně se selaty. Hrůza, co teď? Vylézt na strom, utíkat? Nevím.

V návalu strachu jsem vzala dlouhý klacek a "mlátila" s ním o strom. Úleva, bachyně se selaty odchází. Utíkám z lesa, houby nemám, tak snad příště. Smůla. Ale hlavně nevím, jak se má člověk v této situaci zachovat. Každou radu uvítám. Příště se může hodit...

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Zdenka Jírová
Asi bych se také vyděsila. Já znám jen ochočená divoká prasátka z naší obory, pruhovaní špunti se nechají pohladit a fotí se s dětmi, jejich matka je naštěstí za ohradou, ale je zvyklá a za pamlsek zavře oči.
Eva Balúchová
To jste náhodou zareagovala dobře.Taky nevím co bych měla dělat.Akorát mě napadá,že bych kličkovala. Na strom už bych nevylezla a utíkat už taky moc nemůžu.
Olga Štolbová
Souhlasím s oběma děvčaty, také bych nevěděla jak se zachovat. Jednou mě vyděsil rozvášněný jelen, který běžel mezi stromy a jen taktak jsem stačila uhnout. Pěkně mě to vyděsilo.
Jana Šenbergerová
Uf! Pár setkání s divočáky jsem zažila, ale snažila jsem se co nejtišeji zmizet z jejich dosahu. Naštěstí se mi to vždy podařilo. Lesy u nás jsou plné míst, kde evidentně prasata zanechávají stopy, proto by mě také zajímalo, co dělat, kdyby bylo hůř. Vidět v lese selátka divočáka je přesto krásný zážitek. Ta jejich pruhovaná "pyžamka" by málem svedla k pohlazení, kdyby nebyla na dohled hrůzu nahánějící maminka. :-)) Pěkné a velmi aktuální.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?