Střeží krajinu už mnohá staletí, zvýrazňují její oblé tvary, přitahují pozornost širého okolí, lákají svými tajuplnými zákoutími a odolávají po mnohé časy nárazům větru, přívalům vod, mrazivým objetím, ostrým paprskům slunce a lidské dobyvačnosti. Jsou to ony. Hrady, zříceniny, rozvaliny, pouhé zdi. Do dnešní doby hlásají, většinou z výšin, svou slávu a odhodlání svých pánů ochránit území jim přidělené či vydobyté.

Často vrostlé do krajiny, obklopené lesy a divokými parky, které lákají k dlouhým vycházkám, když už honům dávno odzvonilo. Jejich svědkové, staleté stromy prapodivných tvarů, na nás shlížejí ve své mlčenlivosti a jen cosi napovídají o divokých hrátkách odvážných mužů a tiché pokoře žen za opevněnými zdmi.

Mnohé z nich se během časů proměnily v pyšná sídla hradních dam a později zámeckých paní, jiné neodolaly náporům přírodním či lidským, nedostatku peněz či odvahy a zůstala tu jen jakási torza jejich slávy. Obojí dostatečně přitažlivé pro zvědavost a zvídavost dnešního nepokojného "moderního" člověka, který snad alespoň v jejich zdech zpomalí a ponoří se do vzdálených příběhů.

Přidejte se ke mně a kochejte se z povzdálí místy a zákoutími, které mě lákají k jarním a podzimním výletům. Jsme na Moravě. Svědků dávných dob je tady požehnaně. Moje galerie přináší jen některé.