Schovávám pod deku
své zimomřivé tělo,
ukrývám před zraky
své touhy bez hranic,
neplavu v nevděku,
že nebe potemnělo,
že cítím boláky
od zlatých náušnic.

Zamykám pod víčka
pohled tvých něžných očí,
hřeji si na duši
svůj polodětský smích,
už nejsem holčička,
roky se neotočí,
plakat se nesluší,
jen tonout v očích tvých.