Neznám tvoji řeč

Próza/poezie

Neznám tvoji řeč

Datum: 4. 11. 2014

Diskuze: 8

Ilustrační foto: pixabay.com

Vcházíš mi do cesty
a ladíš moje city,
ohňostroj doteků
a nepřístupný sen,
rušíš mé protesty
jak přízrak osobitý,
namísto útěku
zas ztrácím pevnou zem.

Táhneš mě do pasti
a cítím jemné chvění,
bereš mě do dlaní
a tělem zmítá křeč,
topím se ve slasti
bez stopy podezření,
slyším tvé volání
a neznám tvoji řeč.

| Moje poezie

Autor: Zuzana Pivcová

Hodnocení článku:

0 hodnocení

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit

8 komentářů

Eva Mužíková 8.11.2014 19:01

Zuzko nádherné verše, obdivuji Vás.

Jiří Libánský 8.11.2014 16:06

Zase moc hezky napsané. Talent se nezapře. Když se dva znají tolik let, to už mají tak trochu svou vlastní řeč. A když něčemu nerozumíš, nech to svému srdci, to rozumět bude. A jestli snad něčemu neporozumí, tak se na to vykašli. Nebude to nic důležitého. :-)

Jarmila Peerová 6.11.2014 20:34

Bez komentáře,někdy jsou slova zbytečná,zde je jasně za " 1 * ".....

Marie Magdalena Klosová 5.11.2014 11:10

Čtu si nahlas Tvé verše a po zádech mi běhá lehké mrazení.Dokonalé a autentické.Děkuji.

Hana Rypáčková 4.11.2014 10:56

Jsi fakt dobrá. Nemusím se cítit stejně, ale představím si příběh.Obdivuji tě.

Zoja Sedláčková 4.11.2014 10:45

Nejsem zrovna poetická duše ale tohle vaše vyznání na mne silně zapůsobilo. Doufám, že patří minulosti.

Zuzana Pivcová 4.11.2014 10:27

Díky, Jano, napsala jsem Ti vzkaz.

Jana Šenbergerová 4.11.2014 08:09

Vidím, že jsem měla velké štěstí, když jsem se ocitla v náručí toho, jehož "řeč" je mi blízká. Stejně blízké jsou mi tvoje verše, Zuzko, i když jejich pozadí je mi zřejmě vzdálené.