V poslední době ubývá humoru. Zapomínáme se smát nebo se pěkně usmívat v dobrém slova smyslu. Chybí laskavý a hojivý smích, který pochází z radosti a štěstí. Všimněte si kupříkladu u svých vnoučat , jak se dokáží upřímně, bezelstně a hezky smát. Je to něco tak hezkého a člověka to pozitivně a mile "nabije".

Že to snad my už neumíme? Bohužel, je tu otřesný úpadek morálky a lidskosti a citu jednoho ke druhému. Lidé přestali číst, chybí tu literatura, přednášky, návštěvy divadel, kde by se lidi obraceli k pravým hodnotám, pravdě a kultuře. Hodně nevlídnosti pochází z neschopnosti lidí si porozumět a z obrovské nenávisti mezi lidmi. Panuje všude vhodně závisti.

Opět použiji slova Jana Wericha, který byl moudrým člověkem a vždy dobře radil. Humoru bychom si měli vážit ze všeho nejvíce, protože je to umění, které stojí vždy na straně pravdy a práva. Na straně života.

Posláním člověka je rozdávat radost, v poslední době je radosti málo, hodně stresu a šarvátek úplně zbytečných. Nemůžeme-li udělat něco pro sebe, udělejme něco pro druhého.

Bohatství nehledejte v penězích, ale v sobě.

Minulost je moudrost, budoucnost je škola.

Chování lidí k nám se stává naším zrcadlem, zrcadlem našeho života.