Zdraví
Na začátku dubna jsme zveřejnili některé výsledky z velkého průzkumu mezi seniory. Bylo to o tom, které nemoci je souží, jaké vitamíny a doplňkové minerály si kupují a jak jsou celkově se svým současným životem spokojeni. Dnes budeme pokračovat.
Oldřich Čepelka
Co uděláte jako první, když dostanete výsledky svých testů? Patrně se podíváte, jestli výsledek nevybočuje z referenčních mezí. Ale co když tam nejsou?
Patří mezi nejčastější deformitu nohy a jen v České republice trápí stovky tisíc lidí. Řeč je o ortopedickém problému s názvem hallux valgus, v češtině nejběžněji označovaném jako vbočený palec.
Máte unavené nohy, nebo vás trápí otoky a křeče? Na vině může být propadající se klenba. Tento nenápadný problém se často rozvíjí bez varování, ale postupně dokáže „rozhodit“ celé tělo – od kolen a kyčlí až po krční páteř.
Jaké nemoci nejčastěji souží české seniory? Jaké minerály, vitamíny a další potravinové doplňky si kupují? A jak hodnotí svůj současný životní styl? Přinášíme zjištění z nedávného průzkumu – jako inspiraci pro vás a můžete se také podívat, jak jste na tom v porovnání s ostatními.
Na řadě je studie léčebných procesů. Koneckonců kvůli nim se do lázní jezdí, že jo. Po prvním týdnu si troufám prohlásit, že jsem odbornicí na léčebné metody.
Z postele pozoruji dřevěné obložení nejpěknějšího pokoje babiččiny vily. Strejda, mámin bratr, byl fakt šikula. Dokonce i hoblovačku si vyrobil sám.
V mládí byla má představa dožít se osmdesátky. Bylo mi padesát. Veliká oslava. Tehdy jsem si uvědomil, že většinu života jsem si již odžil. Co takhle ještě 20 let aktivního života? To by šlo.
Pracoval řadu let jako lékař ve Fakultní nemocnici Motol s atestací ortopedie a rehabilitace. Byl šéflékařem české atletické reprezentace, hokejové Sparty, fotbalového klubu Slavia. Pak se MUDr. Miloš Barna rozhodl založit vlastní kliniku.
Vnoučkovi se nějak leskla očička, kašlal, smrkal. Pro jistotu mu změřím teplotu. Přináším bezdotykový teploměr. Přikládám k čelíčku, mačkám. Nic. Znovu. Nic. Asi baterie. Otevřu přihrádku - skutečně. Ovšem vytekla. Takže teploměr nefunguje ani po vyčištění a vložení nové baterie.
Praktičtí lékaři v Česku se musí vyrovnávat se stále rostoucím náporem starších pacientů, kteří přicházejí do ordinací s kombinací několika chronických onemocnění a často užívají velké množství léků, u kterých ani neví, proč jim byly předepsány.
Zhubnout. Ideálně tak, aby sedělo oblečení velikosti S, tedy nejmenší. To je sen mnoha dívek a žen. Realita je jiná, průměrná česká žena má úplně jiné míry.
Desítky přednášek, debat a workshopů napříč Českou republikou nabídne 27. ročník festivalu Týden mozku, který se koná od 9. do 15. března 2026 v Praze a na dalších místech České republiky.
Dnes jsem po dlouhé době potkal v obchodním řetězci kamaráda, se kterým jsem dvakrát týdně hrával v tělocvičně fotbal a potkávali jsme se i v posilovně. Povídám mu: „Hýbeš se? Sportuješ?“ „Blázníš, jsem rád, když vyjdu z domu na lavičku. Nohy mě ukrutně bolí."
Na první pohled rozdíl nemusíte poznat. Chřipka i nachlazení jsou onemocnění dýchacích cest virového původu. Horečky a bolesti celého těla mohou pociťovat i pacienti s virózou.
Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z našeho roku. Přestože to byl nejkratší měsíc, zdál se být zdlouhavý.
Ukázkový úvodní text článku
Nepravidelný tep má více než 220 tisíc Čechů. U seniorů výskyt stoupá až k 9 %. Neléčená srdeční arytmie může způsobit cévní mozkovou příhodu nebo vést k srdečnímu selhání. Odhalit ji je přitom poměrně snadné. Stačí si přiložit prst na tepnu a zjistit, zda je rytmus pravidelný.
Dlouho se mi vyhýbaly nemoci, kromě těch běžných jako je třeba chřipka. Bolesti kolen, kyčlí či housera jsem vždy vyřešil růžovou tabletkou. Až loni na podzim se ozvalo srdce se svou nepravidelností. A tak jsem začal být pravidelným návštěvníkem kardiologie.
Samozřejmě, pokud se ji dožiji. Nebál jsem se padesátky, šedesátky ani sedmdesátky. Bojím se, ale osmdesáti. Proč? Myslím si, že to zkrátí mé aktivity a můj život bude omezen. Výkonností, ubyde sil a zhorší se rapidně zdraví.
Chronické onemocnění ledvin patří mezi významné a stále častěji se vyskytující civilizační nemoci, jejichž výskyt ve světové populaci rychle stoupá. Podle dostupných odhadů žije s různými stádii onemocnění ledvin více než 800 milionů lidí a jejich počet v celosvětovém měřítku nadále významně narůstá.
Ukázkový úvodní text článku
Zánět dásní považujeme za běžnou a lokální nepříjemnost. Když se objeví, obvykle sáhneme po silnější ústní vodě nebo poctivěji vyčistíme mezizubní prostory. Jenže věda dnes ukazuje, že záněty v ústní dutině nejsou tak „neškodné“, jak jsme si dlouho mysleli.
Měl jsem možnost náhodně potkat a na malou chvíli hovořit s maminkou postiženého syna upoutaného na invalidním vozíku. Také jsem mluvil i s ním. Byl to pro mě tak silný zážitek, že jsem se rozhodl o tom napsat. Článek jsem nazval: Mám strach, maminko.
Ukázkový úvodní text článku
Od mých dvaceti let se mi o zuby starala paní doktorka Soňa. Paní doktorka byla pečlivá, empatická, šikovná, jen o pár let starší než já. Zažily jsme spolu nejednu příjemnou chvíli, já v křesle, ona nade mnou.
Zdravotní stav obyvatel Česka se dlouhodobě zhoršuje. Podle dat ČSÚ se například vyšuje počet diabetiků, od roku 2017 o 19 procent, a počet osob s nemocemi kardiovaskulárního systému téměř o 21 procent. Rizikové faktory chronických onemocnění se snaží odhalit nové laboratorní postupy.
Stačí jeden nešťastný krok na namrzlém chodníku a běžná cesta do práce nebo z obchodu skončí u lékaře. Někdy se jen otřepeme a jdeme dál, jindy se ale bolestivě ozve kotník, objeví se otok nebo dokonce zlomenina, která znamená operaci a dlouhou rehabilitaci.
Prečo by sme mali počúvať svoje telo? Naučiť sa počúvať svoje telo, emócie a fyzické pocity sú kľúčom k dosiahnutiu pohody a zdravia. Účinná prevencia môže zlepšiť náš zdravotný stav. Zdravý spôsob života je určite oveľa príjemnejší a radostnejší.
Po letech vzpomínám na slova mého dědy, který tehdy slavil devadesátku v domově důchodců: „Pokud trefíš domů a dojdeš na záchod, tak se té instituci vyhni."
Diamantová bruska rotující v srdeční tepně a ničící nebezpečné kalcifikace – to zní jako sci-fi, ale je to realita. Kardiologické centrum AGEL Pardubice jako první v Česku zvládlo výkon orbitální aterektomie.
Je leden 2026. Můj stav: Je mi vskutku 64, cítím se na 90. Dva roky po léčbě to pořád nejsem já. Žiju.Rakovina mi zanechala následky, které už nikdy nezmizí.
Zazvonil telefon. „Mladý,“ konstatovala žena a pustila hlasitý odposlech. „Ahoj mami, jak je?“ ozvala se dcera. Oba jsme se s manželkou nahlas zasmáli. „Jako důchodcům, jako důchodcům holčičko. Vždyť víš. Když nás nic nebolí…,“ konstatovala žena oblíbenou mantru.
„Haló, záchranka? Můj devadesátiletý otec je v bezvědomí, prosím přijeďte co nejdříve,“ volal jsem na stopadesátpětku tísňového volání. Záchranka přijela do deseti minut.
Možná to zní až pateticky, ale především jsem rok mých sedmdesátin přežil v relativním zdraví. Z pohledu hypochondra skoro až zklamání.
Žít co nejdéle ve zdraví – to je přání většiny lidí. Plní se jim jen z poloviny. Ve srovnání s předešlými generacemi sice žijeme déle, ale ten čas navíc prožíváme z velké části v ordinacích a v nemocnicích.
Opar. Lze si představit mlžný opar nad anglickými blaty, případně nad českými luhy a háji. To je ta romantická verze. A pak je tu ta reálná. Opar na rtu. Na mém rtu.
Chyba, kterou možná děláte i vy. Nevhodně kombinujeme užívané léky s potravinami, nápoji a jinými léčivy. Přitom právě jejich správná kombinace může zásadně ovlivnit, jestli léčba zabere a obejde se bez nežádoucích účinků.
Ve stáří už nejde ani tak o dosažení nějakého konkrétního cíle, jako o tu cestu k němu. Nejde o to, co všechno se naučíš nebo kam až vystoupíš, ale o to, že se cestou učíš a že pořád jdeš.
Nechceme se stále léčit, chceme se uzdravovat. Ale bez porozumění svému zdravotnímu stavu a poctivému přístupu k doporučení lékaře to nepůjde. Doba se změnila. Máme přístup k informacím a od nového roku také k lepší komunikaci praktických lékařů.
V průběhu roku 2026 vstoupí v účinnost legislativní opatření, která přinesou vyšší finanční podporu, zrychlení správních procesů a modernizaci služeb pro osoby závislé na pomoci druhých. Co se změní?
Bolí mě nohy, bolí mě ruce. Ozvalo se stáří. Už jsem tady. Dobrý den. Co je na bolest dobré? Nejjednodušší je přece pilulka proti bolesti. Zapiji ji a je mi dobře. K čemu to vede? K závislosti.
„Já se z toho snad zblázním,“ poznamenal tiše osmdesátitříletý kardiolog, když marně zápasil s počítačem, na kterém potřeboval napsat závěrečnou zprávu o mém vyšetření.
Tohle bude krátké, ale výstižné. Protože to, co se mi poslední dobou děje, to už prostě musím ventilovat ven, hlavně v naději, že se mnou souzníte a potvrdíte, že to není tím, že už blbnu, ale že ta hlava už je doslova přehlcená!
Více než 20 % pacientů leží na nemocničních lůžkách interny zbytečně. Měli by už být doma nebo v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN). Lékaři je na lůžku nechávají, protože se pacienti nejsou schopni postarat o sebe sami.
S občasným únikem moči se během života podle České urologické společnosti potýká až 50 procent žen. Příčiny mohou být různé – věk, obezita, porod nebo třeba astma. I když je inkontinence častěji prezentována jako ženský problém, potíže mívají také muži.
Nové prediktivní modely vycházející z dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) potvrzují, že poptávka po dlouhodobé ošetřovatelské, sociální a sociálně-zdravotní péči v příštích letech výrazně poroste.
Lidé, kteří trpí zástavami dechu ve spánku a zároveň chronickým onemocněním plic, čelí až 3× většímu riziku smrti než ti, kterým se tyto dvě nemoci nepřekrývají. Úmrtnost lze významně snížit léčbou – problém je, že většina lidí o tom, že těmito nemocemi trpí, vůbec neví.
Kto by netúžil po dlhom živote? Ibaže dôležitejšie, ako dlhovekosť je prežiť roky života v dobrom zdraví. Ako na to? „Vezmime zdravie do svojich rúk“, buďme manažérom svojho zdravia, potom si môžeme povedať: „Vek je iba číslo.“
Nedokrvují se vám nohy, trápí vás křečové žíly, otoky nebo kožní rány, které se dlouho nehojí? Pak byste si měli co nejdříve nechat vyšetřit cévy. To ale v Česku začíná být velký problém. Angiologů – specialistů na cévní nemoci – je totiž kritický nedostatek.
Ukázkový úvodní text článku
Nedávno jsem vytáčel maminku své snachy. Slavila sedmdesátku. Ženy chtěly tancovat, ale většina chlapů koukala do půllitrů. Nic nového. Po levé straně přes jednu ženu seděla její sestra. Ještě je přitažlivá. Má 67 let jako má sestra.
V každém z nás tikají vnitřní hodiny známé jako cirkadiánní rytmy - biologické nastavení, které v ideálním případě sleduje přírodní řád. S nastávajícím svítáním se aktivujeme, po setmění zase zpomalíme a připravíme se ke spánku. Tento cyklus trvá přibližně 24 hodin.
Když propukla pandemie COVID-19, hlavní pozornost směřovala k ochraně plic. Postupně se ale ukázalo, že virus významně zasahuje i do zdraví srdce a cév.
Klíč k dlouhověkosti leží ve střevě. Zdraví tohoto orgánu ovlivňuje imunitu, metabolismus i psychickou pohodu, tedy faktory, které rozhodují o kvalitě a délce života. Podle českých gastroenterologovů je prevence a péče o trávicí soustavu jednou z významných cest vedoucích ke kvalitnímu stáří.
Jako přednostka Ústavu preventivního lékařství chodila na pravidelné skreeningy a snažila se žít zdravě. Přesto si musela vyslechnout krutou diagnózu - rakovina. "Diagnóza byla jasná, neoddiskutovatelná, ostrá jako skalpel," říká v rozhovoru profesorka MUDr. Lenka Borská, Ph.D.
Inu, toť otázka, každá nastávající maminka to má individuální. Rozhodně však obecně neplatí věta: „Miláčku, jsem těhotná, máš radost? Trochu ti ji zkazím, připrav se na to, že si ode dneška hodně dlouho nevrzneš.“
Mnohočetný myelom je zhoubné nádorové onemocnění plazmatických buněk v kostní dřeni. Jedná se o druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění, které v České republice ročně postihuje 6–7 lidí ze 100 000.
Pilně studuji příznaky jednotlivých nemocí, a tak vím, že v mém těle si podávají ruce. Když se nahromadí, tak se s novými poznatky obrátím na svého obvodního lékaře.
Česko patří mezi evropské země s jedním z nejvyšších výskytů rakoviny. Týká se to především nádorů tlustého střeva, plic, prsu a prostaty. Oproti ostatním Evropským státům čelíme především vyšší úmrtnosti. Zároveň se však zlepšuje diagnostika a včasný záchyt nemocí – prevence je klíčová.
Optika je v každém obchodním centru, výběr brýlí je neuvěřitelně pestrý. Staly se běžnou součástí našich životů. Pro někoho jsou nezbytnou pomůckou, pro někoho zároveň módním doplňkem. Brýle nebo kontaktní čočky nyní nosí každý druhý Čech.
Neplatí to pro každého. Existují výjimky, že v tomto požehnaném věku chlapi ještě naplno sportují, na pár hodin pracují. O svou ženu pečují. Právě jednoho takového máme mezi sebou.
Píše se rok 1978. „Holky! Chystejte na subklávku, defibrilátor, nějaké nové elektrody, no – však vy víte! Vezou nám pořádný infarkt!“ mobilizuje nás šéflékař JIPky telefonem.
Představte si, že držíte v ruce propouštěcí zprávu z nemocnice a narazíte na něco, čemu nerozumíte. Co uděláte? Přejdete to? Nebo se zeptáte? Paní Krista se naštěstí rozhodla zeptat.
Preventivní prohlídka padne našim pacientům jako ulitá, říkají praktičtí lékaři, kteří tak upozorňují na změny, jež začnou platit od 1. ledna příštího roku. Více laboratorních testů, zaměření na konkrétní zdravotní rizika podle věku pacientů či osobní léčebný plán.
