Chybíš mi, Hessy!
FOTO: Soňa Prachfeldová

Pes je váš přítel, partner, ochránce, zkrátka váš miláček. Vy jste jeho život, jeho láska a zároveň i pán. On bude jen váš, dokud bude bít jeho psí srdíčko. A vy musíte být hodni jeho oddanosti!
 
Moje milá Hessynko!
Konečně jsem se odhodlala napsat něco o Tobě, o Tvé krásné psí dušičce, o Tvé lásce k celé naší rodině.  V létě roku 2001 jsem si pro Tebe dojela k chovatelce.
Vrátím se na samý začátek. Měla jsem fenečku pražského krysaříka a na výstavě v Litoměšicích jsem uviděla několik chodských psů. Učarovali mi svojí elegancí, mírností. A tak jsem dlouho pokukovala a sbírala informace o jejich chovu. Ing. Findejs z Hostivic, od kterého jsem měla pražského krysaříka, mi poskytl cenné rady, a tak jsem se dostala až k jedné výborné chovatelce a od ní jsem si zamluvila fenku. Na sklonku léta 2001 jsem jela pro vytouženou chodskou holku.
 
Začaly jsme také s poslušností a obranou, ale tam byl problém. Hessy jako naprosto mírumilovný pes odmítala a přímo trpěla, pokud měla kousnout do rukávu. Tak jsem to vzdala. Zato poslušnost a stopy, to byla její doména. Ona nepotřebovala vůbec vodítko, prostě jak se říká - chodila za mnou jako pejsek. Na výstavách obdržela několik diplomů, stanula na nejvyšších příčkách. V Českých Budějovicích jsme dokonce běhaly o nejkrásnějšího psa v mezinárodní soutěži. I tu chovnost jsme my dvě udělaly. Jen na toho správného ženicha jsme nenatrefily, buď byl nešikovný, nebo jsme zmeškaly termín. Pro mne tohle nebylo vůbec podstatné.
 
Užívaly jsme si přírodu, běhání po loukách, lesích, milovala koupání, prostě jedinečná společnice. K cizím byla odměřená, nám hlídala každý krok. Střežila nás jako malé stádečko. Inu chodský pes skutečně stráží svoje milé. Však ho Chodové mají ve svém znaku. Poslední rok už velmi špatně slyšela, ale kdo to nevěděl, nic nepoznal, vše jí vynahradil bystrý zrak. Jak žila klidně, tiše, tak také odešla. Přijímala pár dní málo potravy, vařila jsem jí vývary, vděčně jedla, seděla jsem u ní a já si říkala, je to dobré. Přijela jsem z práce, letěla mi v ústrety, prostě ožila a byla jsem šťastná, že je jí lépe. Ráno se jdu podívat po psech jako obvykle a ona už nebyla. Odešla do psího nebe. Jen boxeři nechápavě nad ní stáli.
 
Chybíš mi moje Hessynko, nyní je to rok, co už s námi nejsi, Tvůj věrný pohled moudrých očí mi chybí. Děkuji Ti za nádherná léta, která nám byla dopřána!
 
 
Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
26 komentářů
Soňa Prachfeldová
Zdravím Tě a Tvoje pejsky, moje milá Pavli! Ty víš,! O Duhovém mostě slyším poprvé a je to krásné - děkuji Posílám pac a pusu :-)
Pavla Hamerská
Milá Soni, napsala jsi to moc krásně. Věřím, že naši pejsci, kteří nám odešli, jsou teď za Duhovým mostem s ostatními pejsky, nic je nebolí a netrápí. Musela jsem se během svého života rozloučit s několika úžasnými psy a nikdy na ně nezapomenu. Každý z nich byl jedinečný a každý mi dal hrozně moc a jsem za to vděčná. Pavla
Soňa Prachfeldová
Ahoj Jarko, díky , na jaro naplánujem nějakou pěknou akci !
Jaroslava Handlová
Soňo, s podobným stínem v duši si také moc nevím rady (vždyť víš, náš boxer Gent). Také už jen vzpomínáme a děkujeme za vše dobré, co nám náš miláček dal. Až delší čas vše spraví. Naprosto chápu tu prodlevu, než jsi tento srdečný článek věnovaný vzpomínce na Hessy zveřejnila. Přátelství se zvířaty je trvalé pouto a krásně se na to vzpomíná.
Soňa Prachfeldová
Dlouho mi trvalo, než tento článek spatřil světlo světa, jsem ráda, že jsem tak učinila. A děkuji všem, kdož nejste lhostejni k živým tvorům .
Elena Valeriánová
Přžed třemi lety nám odešel náš pejsek, hrozně mě to vzalo a říkala jsem si, že už nikdy žádného psa nechci. Hlavně proto, že to tak moc bolelo ... ale také proto, že je problém, když člověk potřebuje a nebo chce odjet na pár dní z domu. No a pak jsem se zfanfrněla a během dvou dnů už jsme měli Rexíka. A problém je tu zase, ale ta radost z něho je větší. Smutný článek, nejdříve jsem ho nedočetla, ale pak jsem to dala.
Alena Várošová
Soni,asi jste to špatně pochopila,ale i tak dík.Fenka má půl roku a je chvála bohu zdravá.
Marie Foltýnová
Soni,krásné vyznání milovanému pejskovi.I my jsme před dvěma roky přišli o pejska Endyho.Byl to miláček celé naši rodiny.Bylo to velice těžké rozloučení s ním.Ještě dnes,když si na něj vzpomínám,tak vždy se slzami v očích.Endy byl jenom jeden.Druhého pejska už bychom nedochovali.A pes teskní po svém páníčkovi jako člověk.I teď,když píšu tento komentář,je mi smutno.
Libor Farský
Jak rád čtu tolik upřímných slov o nejkrásnějších přátelstvích se zvířátky! Děkuji.
Zdenka Jírová
Je to dojemný článek, mám takovou zkušenost s kocourem, Taky jsem ho oplakala a stále na něj vzpomínám. Naši čtyřnozí kamarádi nás umí pěkně chytit za srdíčko.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?