V milostném příběhu
s obrazy barevnými,
v čekání na něhu
se připlížily stíny.

A potom od stěny
se odrazila slova,
s rychlostí proměny,
jak koule papírová.

A potom najednou
se štěstí zastavilo,
s ochotou vražednou
mě temno zahalilo.

Zmoženi únavou
se odmlčeli ptáci,
noc ztuhla obavou,
že cit se nevyplácí.

Teď v ranním svítání
se tichá hudba vznáší,
den slova odhání,
ať lásku nezaplaší.