Když ke mně přicházíš
jak nečekaný déšť,
když jako pevná mříž
mi ústa zakryješ,
pak stíny vyblednou
a ticho nekřičí,
sny na práh usednou
a chlad je nezničí.

Když s řekou přitékáš
a hrozí zatmění,
když věk mi vysvlékáš
bez špetky zardění,
pak mraky putují
a nebe neminou,
jen sny se vzdalují
v tu chvíli jedinou.

Když vášeň není hřích
a láska nezná lež,
když s hlavou v oblacích
s mým tělem putuješ,
pak sny se setkají
na jedné z mnoha cest
a srdce utají
svůj úkryt pro bolest.

Když touha ztratí moc
a duši schází klid,
když zvolna končí noc
a čas je odejít,
pak den je blíž a blíž
a sny mě nechrání,
když tiše odletíš
jak křídla havraní.