Bělavý mrak se myslí žene,
svítí jak tělo nedotčené,
a tajná přání samozvaná
unáší řeka nespoutaná.

Neklidný sen se k ránu zdává,
štěstí se v sázce nevyhrává,
a jako louku s vůní kytek
beru svůj život bez námitek.

Barevný svět se na mě dívá,
osud své schránky nezavírá,
jen tichá láska místo slasti
pálí jak rána pod náplastí.

Nádech a výdech, je to jiné,
s jitrem má láska nepomine,
a jako v louce s vůní stesku
tančím ti sólo bez potlesku.