Co mi zbývá
Ilustrační foto: Zdeněk Karlík

Toulám se lesem
a všechno kolem dýchá,
tážu se, kde jsem,
a slyším slova ticha,
vzdávám se lesu
bez zbytečného spěchu
a pak se snesu
do hedvábného mechu.

Toulám se časem
a skrývám květy v klíně,
jdu za tvým hlasem
a nejdu po rovině,
v mlze se ztrácím
a cítím blízkost svodu
a pak se vracím
do výchozího bodu.

Toulám se v sobě
a nevím, co mi zbývá,
platím své době
a nejsem jasnozřivá,
čas nemá stání
a vezme každou chvíli,
zmoudřelá přání
mi dodávají síly.

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
19 komentářů
Milena Mejsnarová
Jako vždy moc pěkná hra se slovy.Když čtu Zuzko, Vaše verše zůstávám v němém údivu. Krásné.
Alena Várošová
Překrásné srovnávání s lesem,časem i sama se sebou.
Jarmila Komberec Jakubcová
mám ráda les a báseň o toulám v něm něžně vypovídá. A k tomu krásný obrázek
Jitka Valachovičová
Moc se mi líbí, krásný obrázek*****
Marie Magdalena Klosová
mm
Anna Čípová
Tolik krásných veršů, díky za ně.
Hana Rypáčková
Hezká báseň..
Dagmar Bartušková
Vzdala bych se nejen lesu, ale i někomu, s kým bych se pak společně svezla do hedvábného mechu. O, cítím nejen vůni lesa, ale i náruč muže, který ví, že může!
Lidmila Nejedlá
Toulat se lesem a snít...to je krásné, Zuzko.
Marie Seitlová
Zuzko moc hezké. Když jsem začala číst, jako bych byla v tom lese, v tom v kterém jsem se toulala minulý týden na Vysočině. Ale i další sloky jsou krásné, díky.

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?