Pěkně a citově napsaná báseň, ale i povzbuzující komentáře od Soničky a Jarmilky.I já přeji,ať se probouzíte do sluníčka a každá bolísta se brzy zahodí Fotka je úžasná.
Lidmilko děvče moje milé, i když občas život zebe, podívej se kolem sebe, svým moudrým zrakem a řekneš si, taková já jsem. Po dešti opět vyjde sluníčko a Ty si řekneš, jsem opět v pohodě a nečas hodíš za sebe . Splíny se nám nevyhnou , ale k nám patří a pak se život zase zjasní . Víš dobře, že vše odnese čas a život není jenom jas. Přinese zlé i dobré a díky za vše . Posílám Ti svůj úsměv, ať Tě zahřeje a ať Tě nic už nezebe !
Amen a basta.Tvá louže vyschla.Sluníčko vysuší provázky z nebe nakonec zahřeje určitě Tebe.Svůj klid už nehledej,už jsi ho našla a to když na íčko právě jsi zašla.