Až se budeš ptát,
zamknu ti ústa květem,
potoky deště
zkropí mou zvědavost,
když se začneš smát,
tak podobáš se dětem,
zasměj se ještě,
i když už říkáš Dost.

Když se obrátíš,
vábí mě tvoje oči,
zelená přece
říká mi Můžeš jet,
až se vytratíš,
vír už se neroztočí
v plynoucí řece,
co nazývá se svět.