Má lásko beze jména,
jsi vyklizená scéna,
jsi výkřik vprostřed snění
a odstín uzardění,
jsi rozpačitost slzy
a slovo, které mrzí,
mé vybočení z dráhy
a ztráta rovnováhy,
jsi perla v moři písku
a zpověď obelisku,
jsi ukončení boje,
jsi moje nebo svoje?

Má lásko, co ti říkám,
to pouze podotýkám,
když neshodnu se s časem,
když vzpouru zkusila jsem,
když věk je ve výluce
a zrazuje mě srdce,
když dozněl chorál těla
a noc se uzavřela,
když naděje se svíjí
a zpověď nepromíjí,
jsi ty a nikdo druhý,
má cena bez zásluhy.