Večer nad dopisem
Ilustrační foto: ingimage.com

Jak za starých časů do křesla jsem sed

a s cigaretou v ústech dlouho kávu míchal.

A zatímco můj domov poznenáhlu ztichal,

nořil jsem se v snění. Když vzpomínek vír vzlét,

 

tu v dýmu cigarety navracel se zpět

můj život minulý a k nohám tiše líhal

jak věrný pes. Od přítele jsem zdvíhal

dopis k očím svým a zamyšleně čet.

 

A mezi řádky rázem oheň kvetl,

žár vzpomínek tu vyvřel a teď svítí.  

Takže jsem vlastně o minulém četl,

o dávno mrtvém a přece vlastním žití,

co mozek vylovil, co paměť donesla.

Jak za starých časů sed jsem do křesla…

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
4 komentáře
Helenka Vambleki
Úplně cítím, jak ten starý čas na mne dýchl.
Jana Šenbergerová
Forma shakespearovská, obsah jako ruský. S takovými verši je snadné ocitnout se v jiném čase, klidném, tichém, rozjímavém.
Zuzana Pivcová
Vím, že je to originál Čepelka, a přesto mi to zase připadá zadumanou ruskou poezii - Jesenin, Lermontov....Asi to ve mně vyvolává ta forma sonetu, která se Vám velice daří a vyvolává zašlé časy. To už dnes asi jen tak někdo nedokáže.
Květoslava HOUDKOVÁ
... bez "čvaňháka" v ústech byste si ten dopis nepřečetl??

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?