Někdy se mi zdá,
že život je jen drama,
víra bezmezná
mi mizí pod rukama,
hroty ostrých vět
zas chladně na mě míří,
nedostižný svět
má křídla netopýří.

A pak najednou
jak zázrak, co se děje,
skvrny vyblednou
a cit se rozechvěje,
pozlacený den
svá ústa ke mně sklání,
rozpolcený kmen
zas srůstá v milování.