Stokrát se probouzím
s očima zmatenýma,
hodiny tikají
a ukrajují čas,
štěstí je polostín
a stesk ho nedojímá,
když city vzlykají
jak tenký dětský hlas.
A pak se probudím
do rozkvetlého rána,
budík se zastavil
a čas vzal druhý dech,
štěstí je z kopretin
a stesk jen pouhá fáma,
když žiji chvílí chvil
při vlastních akordech.
13
komentářů
Elena Valeriánová
1.2.2018 21:37
*****
Alena Várošová
1.2.2018 15:06
Nádherná báseň,díky Zuzko jste skvělá.
Jitka Chodorová
1.2.2018 15:00
Jako vždy, slova dochází, tak přijmi tisíc hvězdiček.
Marie Seitlová
1.2.2018 14:35
Zuzko nádhera ***** *****
Anna Potůčková
31.1.2018 17:27
Jsi bezedná studnice na krásnou poezii.
Alena Vávrová
31.1.2018 15:30
♥♥♥
Květa Chobotová
31.1.2018 10:54
O Bože, taková nádhera.....s pokorou zdraví květa
Marie Doušová
31.1.2018 10:52
Nemám co říci,jen s obdivem a pokorou před vámi smeknout.Dík!!!!!
Eliška Murasová
31.1.2018 10:40
Zuzano, jste obdivuhodná žena !!
Blanka Macháčková
31.1.2018 10:32
Rána si zaslouží tak krásná slova.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
-
Kvíz i60 - 18. týden
Tento týden si budete moci prostřednictvím kvízu zavzpomínat na nejslavnější české zpěvačky a…
- Foto dne
Aktuální anketa
Jste vášnivými čtenáři? Kolik knih přečtete za rok?