Cesta na Gibraltar

20.9.2018-27.9.2018 - týden první

Vyrazili jsme 20.9.18 – já, Ondra a náš VW T5, uzpůsobený rádoby jako obytný vůz – máme postel, ledničku a topení.

První noc spíme na francouzské dálnici. Nejlepší jsou odpočívadla bez benzínek - vždy je tu voda a záchod. Dálnice je ovšem zpoplatněná.

21.9.18 dojíždíme do Orange, kde si prohlédneme římský amfiteátr. Impozantní, bohužel částečně v rekonstrukci.

Dále pokračujeme na Pont du Gard, největší římský akvadukt – ten nás opravdu „dostal“. Škoda, nevzali jsme si plavky, v řece je krásné koupání

Večer přijíždíme do Avignonu. Kemping je přímo v městě s výhledem na papežský palác.

22.9. Celý den si užíváme Avignonu, prohlídka papežského paláce s parádním audio-video průvodcem, kdy se vám na obrazovce ukáže místo, jak vypadalo v historii

23.9. Odjezd do města Arles,kde si Van Gogh uřízl ucho . Jsou tu další římské památky, ale prohlížíme jenom z venku. Nemusíme vidět každý římský amfiteátr.

Cesta do NP Camarque, kde hnízdí plameňáci, prohání se divocí koně, vidíte obrovské vydry – nádhera!

25-25.9. Odtud pokračujeme do Španělska. Jednu noc spíme na dálnici, druhou zajíždíme ke kempu, který je však uzavřený. Kupodivu jsou otevřená vrátka a čisté sociálky v provozu – “ jo, čisté záchody, ty mám rád“ a přespíme před kempem.

26.9. přijíždíme do Mar Menor, což je takové malé španělské „mrtvé moře“, krásná koupačka, cítíte, jak mizí všechny tělní neduhy a vše podporujete vynikajícím španělským vínem

27.9. fouká, prší, Ondra zkouší moře, já bazén, ale nakonec se poflakujeme po kempu, který je mimochodem takové obrovské anglicko-francouzsko-německé důchodcovské městečko – čeští důchodci jsme tam jenom my.

28.9 pokračujeme do Cartageny, kde platíme první „turistickou daň“. Vysokému černochovi, který nás naviguje na plném parkovišti, skásne nás o 2€ a pak zdrhá před policajty – ale působil věrohodně a anglicky uměl určitě líp než já.

Z Cartageny pokračujeme do San Jose k moři, kde končíme první týden putování.

O jednotlivých místech se nerozepisuji, vše najdete na internetu, nám stála všechna uvedená místa za zastávku. Ceny v supermarketu stejné jako u nás, vodu nekupujeme, dá se všude načepovat, víno levné.

Ceny v kempu 2osoby, minivan, elektřina, kolem 20€/noc

Máme za sebou 2682 km – trochu jsme při couváni do kopce zavařili spojku, praskla nám hadička u odstřikovačů, ale naštěstí /klepu na dřevo / nic mimořádného, tak si držíme palce, aby to tak bylo až do cíle!!!!!

Ahoj! Salut! Hola! Hi!

28.9.18-4.10.18 - týden druhý

Co nám cesta dává?

Poznávání památek, přírody, kultury, ale také velké sebepoznání.

– kolika zbytečnými věcmi se člověk obklopuje a nepotřebuje je k životu

– jak je těžké žít s partnerem „na pětníku“ není kam utéct, kam se schovat, ale musíte to přežít !

– bez některých vymožeností techniky se neobejdeme

//auto-pro nás momentálně i příbytek

//navigace-pryč jsou doby, kdy jsem dokázala navigovat podle mapy

//chytrý telefon-naše spojení se světem, tlumočník, čtečka knih…

//outdoorovy fotoaparát-může spadnout na zem, do vody…

Dost filozofie, cesta pokračuje

28.9.-29.9 NP Cabo se Gata

Krásné nekonečné pláže a pusté vyprahlé hory. Chtěli jsme si udělat alespoň nějakou túru a vyrazili pěšky k majáku, kde se dají pozorovat středomořští tuleni.

Ty jsme neviděli, ale zato našlapali 15 km po protivných asfaltkách, výhledy byly ale krásné.

Odsud pokračujeme do Almérie, tady návštěva Alcazaby /maurská pevnost/

pokračujeme k moři někde mezi Almérií a Malagou. 30.9.18

Kemp je pěkný, to jsou tady skoro všechny, ale pláže jsou pokryté lidskými a psími exkrementy a v okolí jsou samé foliovníky, slamy s dělníky, nějak zvlášť se tu necítíme, po nejnutnějším odpočinku pokračujeme v cestě.

1.10.18 nás vítá Malaga.

Navštěvujeme Alcazabu a Castillo de Gibralfaro, no, v tom vedru se mi při cestě nahoru chtělo vypustit duši. Nejvíc se nám v Malaze líbila katedrála, žádná fotka nedokázala pojmout její velikost

Říká se jí „jednoruká dáma“ na dostavbu druhé věže nezbyly peníze.

Večer pokračujeme do NP Caminito del Rey se slavnou roklí El Chorro

2.10.18 dopoledne dorazíme ke vstupu do rokle a dozvídáme se, že lístky jsou už prodané a každý den ráno uvolňují v 8 hodin 40 lístků.

3.10.18 vyrážíme v 6.30 za svitu čelovky k rokli. Je to fakt „bobřík odvahy“, vstup do rokle je 3km od kempu a musíme projít 300m tunelem ve skále, kde je úplná tma, ale u vstupu jsme první!!!!!

samozřejmě v 8 je tam už asi 60 lidí.

Tohle dobrodružství stálo za to!

Nabuzeni dopoledním úspěchem, odpoledne pokračujeme do města Ronda - město rozkládající se na plošině rozpolcené stometrovou trhlinou

Ronda má jednu z nejstarších býčích arén ve Španělsku, tak se tam jdeme podívat. Pro nás něco nového, vidíte nejen arénu, ale i veškeré zákulisí, včetně obleků slavných toreadorů. Ronda je pro nás zatím TOP v navštívených španělských městech.

Večer odjíždíme směr Gibraltar. Trochu jsme přecenili síly, do kempu dorážíme unaveni, asi moc zážitků v jeden den. Ondrovi se nedá upřít, že je výborný řidič, já bych to v té dopravní džungli „nedala“.

Gibraltarská skála je vidět již z dálky.