Vesele i vážně o smíchu

Smějete se rádi? Že se ptám, viďte? Smích je většinou projevem našich nejkrásnějších emocí – radosti, veselí, nadšení aj. Na rozdíl od úsměvu, který je v zásadě pouze specifická grimasa, je smích doplněn o charakteristické zvuky.

Smích je pro lidské zdraví velmi prospěšný. Uvolňuje do organismu látky, které působí jako přirozená anestetika. Při smíchu se spouští endorfinový systém v mozku. Endorfiny způsobují uvolnění, pocity štěstí a tlumí vlastnosti kortizolu, stresového hormonu. Smích posiluje imunitu, potlačuje stres a čistí plíce. Ovlivňuje tepovou frekvenci, okysličuje krev, posiluje srdce a upravuje krevní tlak. Navíc, smíchem chvějící se bránice uvolňuje ztuhlé svaly šíje a zad. Smích také přispívá k hubnutí a tvarování postavy.

Léčba smíchem má svůj odborný název – gelototerapie. Po celém světě se konají hodiny terapie smíchu, které podporují i lékaři. Koncept tzv. smíchocviků je založen na faktu, že se můžeme smát bez důvodu. Že tělo není schopno rozlišit smích simulovaný a spontánní, takže dopady obou jsou stejné, a především zdravé. Zatímco přirozený, spontánní smích má nejsilnější dopad na naše tělo, i předstíraný smích může snížit naši reakci na stres. Smích ordinoval svým pacientům už ve starověku „otec medicíny“ Hippokrates, zejména jako prostředek k posilování plic.

:-)

Průzkumy ukazují, že každý dospělý se průměrně zasměje 15x – 17x denně. Děti se smějí nesrovnatelně častěji. Například ve věku šesti let v průměru třistakrát za den! Jejich smích nás jistě rozveselí a rozněžní. Normálně smích trvá maximálně dvacet sekund, než se tělo unaví.

Ve společnosti se smějeme až třicetkrát častěji než o samotě. Pouze desetina smíchu v komunikaci je vyvolána vtipem. Smích v ní tedy má spíše jakousi sociálně spojovací funkci. Stejně jako při zívání, i pří smíchu vzniká zrcadlový efekt – nakažlivý smích. Smích je také přitažlivý – usměvaví lidé jsou pro okolí až o 80 % atraktivnější.

:-)

Až do 20. století filozofové o humoru a smíchu většinou nepřemýšleli, nemluvili o něm, nebo jen okrajově a většinou negativně. První kniha od významného filozofa Henriho Bergsona vyšla až v roce 1900 pod názvem Smích. Zajímavé je, že kdykoliv se v Bibli Bůh směje, je to pokaždé smích zlověstný.

:-)

Někdy říkáme, že se smějí zvířata – například náš pejsek. Podobně jako člověk se ale smějí ze zvířat jen primáti. Ostatní se smějí jinak. Třeba pes vrtí ocasem, krysy vydávají vysokofrekvenční cvrlikání, nosorožci hýbou ušima … Kočky dokáží manipulovat s čenichem tak, že se usmějí a člověk to považuje za skutečný úsměv. Předpokládat ale, že se kočka usmívá, znamená antropomorfizovat ji lidskými hodnotami. Spolehlivějšími znaky spokojené kočky jsou vrnění a mrskání ocasem. Podle antropologů zazněl smích poprvé v říši zvířat a jeho původním zdrojem bylo pravděpodobně hravé napadání, tedy ohrožení bez nebezpečí.

:-)

Známe různé druhy smíchu: afektovaný, bláznivý, bujarý, ďábelský, halasný, hlasitý, huronský, jízlivý, křečovitý, nakažlivý, nervózní, osvobozující, potlačený, přiblblý, srdečný, tichý, úlevný, veselý, vynucený … Také smích zlý. Smích spontánní, upřímný. Rozlišíme ho od smíchu neupřímného, falešného – při něm se neusmívají oči.

Existuje mnoho slovních spojení se smíchem. Například: Být někomu k smíchu, pro smích. Být samý smích. Dát se do smíchu. Nebylo mu do smíchu. On tě přejde smích. Přišlo mi to k smíchu. Salva smíchu. Sklidit za něco (jen) smích. Smích jako výsměch, posměch: K smíchu! (Nesmysl, odmítnutí.) To není k smíchu. Můžeme se smíchy potrhat, puknout, někoho nakazit smíchem, neudržet se smíchy, otřásat se smíchem, počurat se smíchy, popadat se smíchem za břicho, prohýbat se smíchy, propuknout v smích, řičet smíchy, vyprsknout smíchy …

:-)

V roce 1963 dostal americký výtvarník Harvey Ball za úkol vytvořit něco, co pomůže povzbudit morálku zaměstnanců jedné firmy. A nakreslil prvního smajlíka. Jeho společnost Smile Corporation pak vyhlásila 5. říjen Mezinárodním dnem úsměvu. Heslo: „Udělej jednu laskavost – pomoz někomu k úsměvu!“

:-)

Výběr citátů:

„Blbci žijí veseleji, neboť vždy mají více důvodů k smíchu než lidé moudří a přemýšliví.“ Gustave Flaubert

„Člověk se rád směje jiným.“ Stanisław Jerzy Lec

„Dovede-li se člověk zasmát sám sobě, nevyjde ze smíchu po celý život.“ Seneca

„Humor je, když se člověk přesto směje.“ Otto Julius Bierbaum

„Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích.“ Jan Werich

„Je krásné spolu mlčet, krásnější spolu se smát.“ Friedrich Nietzsche

„Každá generace se usmívá nad svými otci, směje se dědečkům a obdivuje pradědečky.“ William Somerset Maugham

„Kdo nepocítil ran, se jizvám směje.“ William Shakespeare

„Komu není do smíchu, rád se posmívá.“ Otto František Babler

„Neplač, protože to skončilo. Usměj se, protože se to stalo.“ Theodor Seuss Geisel