Ilustrační foto: medicalbrains.net
Nemohu spát,
ač noc už spánek skýtá,
nemohu spát,
když den mi chyby sčítá,
otázek pár
a neúprosná slova,
samoty dar,
má píseň staronová.
Vábivý sen
mě míjí jako střela,
vrací se den,
v němž žít jsem neuměla,
dál pluji tmou
a dech se zvolna mění,
za záclonou
už cítím rozednění.
Hodnocení článku:
0 hodnocení
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte
přihlásit
Jiří Libánský
27.10.2013 23:04
Dokážeš veršovat tak samozřejmě jako dýcháš.
Skvělé.
Jana Šenbergerová
26.10.2013 16:50
Není co dodat.
Olga Štolbová
25.10.2013 18:00
Zuzko, jsi opravdová kouzelnice se slovy, takové noci dobře znám, jen o tom takhle pěkně nepřemýšlím.
Nina Šachová
25.10.2013 12:15
Nám všem tak známé pocity, ale v tak úžasném provedení Tvou lehkou rukou.
Jitka Chodorová
25.10.2013 11:09
Moc se mi to líbí,jako vždy.