Jednou snad dojdem k moři
Ilustrační foto: fantom-xp.com

Jsme jako dva břehy,
co řeku doprovází,
každý jde svou cestou,
občas se někde schází.

Vidíme na sebe,
leč něco nám brání,
přejít nohou bosou
naproti milování.

Snad jednou k moři dojdem,
pak spojí se naše břehy
a obejme nás voda,
co plná je ještě něhy.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
Pro vkládání příspěvků do diskuze se musíte přihlásit
6 komentářů
Dagmar Králová
Pěkné metafory i verše - jak zpíval Jan Werich - každý k moři dopluje, někdo dříve a někdo později ....
Jarmila Peerová
Paráda,moc jsem se tou básní potěšila a přeji aby se břehy spojily....zraješ jako víno děvče,tohle je velmi krásné...
Nina Šachová
Tohle je opravdu jedna z Tvých mooooc povedených básniček.
Marie Bartošová
Úžasné!
Zuzana Pivcová
Řeka a břehy, navíc s Tvým milovaným mořem, jsou pěkná asociace. Moc se mi to líbí.
Olga Štolbová
Jitko, moc krásné, tvé básně jsou stále pěknější. Některou jsem už přisuzovala Zuzaně, tak moc byla povedená. Díky...

JSTE TU POPRVÉ?

Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.

Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?