Když obloha se setměla
a stíny kolem chodí,
když odpoutám se docela
a stesk se nenarodí,
když náruč tvá mě pohltí
a jako vlny houpá,
když dávno není vyhnutí
a láska není skoupá,
když rozum ztratí zábrany
a neřídí se řádem,
když zříkám se své ochrany
a padám volným pádem,
když v nenasytném zajetí
jsem jedna velká žízeň,
jsi štěstí nebo prokletí,
jsi slast anebo trýzeň?