Příroda
„Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…“ . Nepochybuji že tyto romantické verše z pera básníka Karla Hynka Máchy znáte.
Blešenský vrch se svou výškou 520 m nijak nevymyká dalším vrchům Českého středohoří, vypínajícím se z krajiny lánů vpravo od silnice č. 15 z Lovosic směrem na Most. Jedete-li po této silnici, sledujete okraj Českého středohoří a míjíte kopečky jeden za druhým.
Hlaváček jarní. Zase kvete, tak jako každý rok na Husově vrchu ve vedlejší obci. Zatím jsem kvetení nikdy nezmeškala, ale letos se mi to málem povedlo. Tak honem po dnešním ránu našlápnout kolo a zajet se podívat na krásné hlaváčky.
Také si občas potřebujete pořádně dobít baterky? Já rozhodně ano. Hlavně na jaře. Používám k tomu nejrůznější metody, ale v poslední době jsem si oblíbila krátké a svižné procházky v blízkém okolí naší chaty. Je to zvláštní, protože by se dalo říct, že v těchto místech znám skoro každý kámen.
Správy národních parků České a Saské Švýcarsko předaly veřejnosti do užívání novou přeshraniční trasu v oblasti obcí Hřensko a Schmilka. Více než dva kilometry dlouhý úsek umožňuje pěším návštěvníkům poznávání obou sousedících národních parků.
Jaro se zatím jen nesměle hlásilo, když jsme vyrazili na konci března na výlet. Naším cílem byla naučná stezka romantickým kaňonem řeky Vltavy mezi Třebenicemi a Štěchovicemi. Kus nádherné přírody, úzce spjatý s historií vorařství a trampingu.
V půlce března se už všichni těšíme a netrpělivě očekáváme příchod jara. Co si pod tím představuji? Není to jen teplo a sluníčko, je to hlavně probouzení přírody po měsících hlubokého spánku.