Ami Zahradníčková
Jsem (stále ještě pracující) babičkou 6-ti vnoučat, miluji život a překvapení...a také svého milého muže.
Moc ráda píšu. Psaní je taková moje oblíbená "terapie", jak si kolem sebe udělat prostor a být na chvilku jen ve svém světě, v daném příběhu, v dané době, která se třeba odehrává před mnoha lety. Je to vlastně takové cestování v prostoru a v čase. Asi nejvíc využívám příběhy z mého života, nebo příběhy, které mi někdo vypráví. Vyhledávám příběhy, které zaujmou a potěší, nebo přiblíží situace, které jsme zažili. Psaním vlastně vytvářím takové album, deníček, který sestavuji na přeskáčku z mých vzpomínek. A to mě baví.
Obec: Nizbor
Tento příběh mi vyprávěl můj manžel a natolik mě pobavil, že jej převyprávím tak, jak si jej pamatuji. A navíc, patří k letním příběhům.
Ami Zahradníčková
Jako děti - já, můj brácha a ségra, jsme s rodiči každý rok jezdili na prázdniny do Krkonoš, konkrétně do Herlíkovic, to je takový menší…
Ráda bych Vám popsala jednu kouzelnou životní situaci, na kterou moc ráda vzpomínám.
Naše maminka nám často vyprávěla, jak jako malá jezdívala do rodného kraje své maminky a tatínka, tedy naší babičky a dědečka. Babička se…
Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a Borkovi. Chalupu mají v malé osadě Bezděčín v blízkosti Lomnice nad Popelkou a z…
Vyrůstala jsem ve veselé rodině se dvěma sourozenci a byla nejmladším členem. Tatínek, právník, zabývající se – pro mě – velmi nudným…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně k večeru na maminku. „Proč s Janičkou? Je nejmladší a je to holka, vem si Pavla,…
